Cestovka těžko může ovlivnit například fakt, že například v Tunisu některé pláže téměř mizí pod nánosy řas, či to, že z moře tu a tam připlouvají plastové odpadky. Nezajistí ani třeba lepší vztahy mezi hotelovými hosty nebo to, že bambusovou chatou v Asii neproběhne žádný zástupce hmyzí říše.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Chybějí jasné definice

Z průzkumu cestovatelského portálu Skyscanner vyplynulo, že někteří věční kverulanti si neváhají stěžovat, že zmrzlina byla příliš studená nebo že lokalita byla prezentována jako oblast věčného slunce, ale zrovna tam pršelo.

Podle právníků a soudců má zákoník na mysli situace, když poskytovatel zájezdu hrubě poruší smluvní podmínky, například když ze zkaženého jídla dostane klient salmonelózu nebo zůstane trčet někde v pustině téměř bez zajištění. Narušení dovolené zakotvuje občanský zákoník v § 2543. Jenže je moc obecný.

Třeba v Německu a Rakousku se soudy řídí jasně definovanou tabulkou, v jakých případech lze po cestovce žádat slevu, respektive odškodnění za horší kvalitu dovolené. V Česku ale žádné konkrétní vodítko závazné pro cestovky i klienty není, jen obecné ustanovení. Vždy tedy záleží na tom, jakou bitvu právníci svedou, a na úvaze soudce. Nikdo, tedy klient ani cestovka, tak u nás stále neví, co všechno si lze pod pojmem „narušená dovolená“ vlastně představit.

Světová politika rozdmýchává emoce

Naše cestovky v přímořských destinacích zaznamenávají podle informací Práva narůstající konflikty českých klientů s ruskými.

„Když se ale pak začne hádat český turista s ruským a dojde na slova jako okupanti či bolševici, málokdy je výsledkem zklidnění. Těžko to můžeme nějak srovnat. V některých případech jsme museli české klienty raději na naše náklady přestěhovat do jiného hotelu,“ potvrdil Právu marketingový ředitel významné cestovní kanceláře.

Češi namítají, že v některých hotelech, kde je jídlo a pití už v ceně, ruskou klientelu upřednostňují, často jsou předbíháni ve frontách u švédských stolů, nebo nerespektují večerní klid.

„Chtěli jsme jisté skupince Čechů, kteří si stěžovali na ruské hotelové hosty, vyjít vstříc a kromě přestěhování jsme jim nabídli i finanční kompenzaci. Odmítli ji. Dožadují se vrácení celé částky zaplacené za zájezd, jako by nikam nejeli a nestrávili celou dovolenou na plážích pod tureckým sluncem. Teď hrozí žalobou,“ popisuje šéf marketingu CK.

Další klientka této cestovky si stěžovala na to, že v Bulharsku na pláži bylo moc Bulharů. „Na ubytování ani stravu žádná stížnost nepadla. Nemůže ale přenést přes srdce, že na pláž si kromě turistů dovolili jít odpočívat i místní,“ krčil rameny.

Polovina chce mít jídlo pořád na stole
Na dovolených si Češi nejraději dopřávají hojnost jídla a v 51 procentech volí stravu typu all inclusive. Tedy „jídlo pořád na stole“.
Proti loňskému roku došlo k nárůstu poptávky po této službě o tři procenta.
Průměrná hodnota prodaného pobytu se stravou typu all inclusive letos činí 14 777 korun na osobu.
Zdroj: Invia.cz
Nezapomeňte na pojištění. Srovnejte cestovní pojištění jednotlivých pojišťoven online.