Malá expozice soukromého muzea konkuruje římským velikánům

Chiostro del Bramante, ležící blízko nejslavnějšího barokního římského náměstí Piazza Navona, pořádá dvě tři výstavy ročně, ale především si vydělává svými vedlejšími aktivitami: mimo jiné pronajímá tři pokoje a pořádá podnikové akce. „Daří se nám držet se, protože jsme vymysleli model se službami navíc, bez kterých bychom nepřežili," citovala agentura AFP De Marcovou.

V muzeu je rovněž Akademie pro děti, pořádají se tam kurzy angličtiny, herectví a dokonce jógy. „Musíte být vynalézaví. Státní muzea si stěžují, ale nevím, jak to dělají, že s penězi nevyjdou. Dostávají plno subvencí, ale nedokáží je zhodnotit, protože to nejsou jejich peníze," domnívá se De Marcová.

Jedna výstava nikdy nestojí méně než 800 000 eur (asi 22 miliónů korun). I když je úspěšná, vrátí se muzeu jen malá část nákladů. Proto je třeba ve městě se stovkou muzeí přilákat návštěvníky dobrými nápady, jež se rodí v rodinném vedení, v jehož čele stojí matka a její tři dcery. Natalia je jednou z nich. „Zaměstnanci jsou téměř výhradně ženy, a to od samého počátku. To nám dává určité výhody," poznamenává trochu jízlivě.

Renesanční klášter postavil slavný Donato Bramante, velký rival Michelangela a architekt papeže Julia II. Když byl klášter zrestaurován, pronajaly jej De Marcovy vikářství při kostele Santa Maria della Pace, kde jsou proslulé Raffaelovy Sibyly. Ty lze spatřit oknem v muzejní kavárně.

De Marcovy zahájily na jaře 1997 výstavou Andyho Warhola a samy kontaktovaly americké sběratele. „Byl to náš trojský kůň, abychom prorazily a přinesly do Říma trochu moderního umění," poznamenala Natalia De Marcová.

Pak se konaly výstavy Jeana-Michela Basquiata, Keitha Haringa, Joana Miróa. Loni měla veliký úspěch retrospektiva o dynastii Brueghelů, kterou podle údajů muzea navštívilo 200 000 lidí. Expozice nazvaná Kleopatra, Řím a okouzlení Egyptem přilákala 180 000 návštěvníků. Cizinci si především přicházejí prohlédnout muzeum, tento klenot renesance, a Italové zase výstavy.

Letos na jaře muzeum nabízí retrospektivu anglických malířů viktoriánské epochy, v čele se sirem Lawrencem Alma-Tademou (1836-1912), německým malířem, který žil v Anglii, a jeho obrazem Heliogabalovy růže, kde se déšť květin snáší na hosty tohoto dekadentního císaře. Tyto květiny jsou i na jídelníčku kavárny nazvané podle Raffaelovy fresky Sibille, jež připravuje u příležitosti každé expozice pokrm, který ji připomíná.