Způsob práce nepálských sběračů medu z kmene Gurungů člověku skoro až vyráží dech svojí nebezpečností. K obřím plástvím v himalájských skalách se dostávají po nestabilním provazovém žebříku. Včely, které dorůstají až do velikosti tří centimetrů, vykuřují sběrači z úlů ohněm zapáleným těsně pod skalami.

Roj rozzuřených včel pak narušovatele pobodá množstvím žihadel, ti na ně ale nedbají a dál pokračují v práci desítky metrů nad zemí. Používají výhradně tradiční vybavení — ručně tkaný provazový žebřík, proutěné koše a dlouhé bambusové tyče s ostrým koncem.

Rozlícené včely nenechají sběrače ani na chviličku být.

Rozlícené včely nenechají sběrače ani na chviličku být.

FOTO: Profimedia.cz

Vysoce kvalitní med produkovaný himalájskými včelami se například v Japonsku, Číně a Koreji využívá v tradiční medicíně. Nejvýnosnější je jarní várka medu. Vyváží se do různých částí světa a její cena se pohybuje v přepočtu okolo 1000 korun za kilogram.

Jedna z gigantických včelích pláství v himalájských skalách

Jedna z gigantických včelích pláství v himalájských skalách

FOTO: Profimedia.cz

Zdánlivě nedotčený svět sběračů rozkročený mezi současností a minulostí je stále více tlačen k tomu, aby se naklonil směrem k dnešku. Okamžiky sbírání medu se stávají atraktivními pro turisty, obchod na domorodce pro změnu tlačí s modernějšími procesy a možnostmi. Společně se změnami klimatu, které produkci medu ovlivňují, se toto řemeslo stává čím dál ohroženějším.