Článek
Christiánie vznikla spontánně poté, co v roce 1971 dánská armáda opustila místní kasárna. Bylo naplánováno jejich zbourání, ovšem než k tomu došlo, obsadili je lidé s alternativním způsobem života, hippies a jim podobní.
Christiánie hraje všemi barvami.
Celých 16 let se úřady marně snažily nějakým způsobem Christiánii vyklidit. Roku 1987 však došlo ke změně, kasárna byla vyškrtnuta z objektů určených k demolici a rozjel se zde unikátní sociální experiment posvěcený dánskou vládou.
Za branou jiného světa
Komunita Christiánie získala samosprávu, ovšem za podmínky, že obyvatelé budou respektovat zákony Dánska. A tak si zde alternativci žijí vcelku spokojeně, mají tady svá políčka, prodávají ručně dělané šperky, vydělávají hudební produkcí nebo vaří různá jídla v christiánských fast foodech.
Když už jsem zmínila rychlé občerstvení, hned u vchodu jsem si koupila cosi jako párek v rohlíku. Musím uznat, že ač jsem nezjistila, z čeho byl vyrobený (a snad bych to ani nechtěla vědět), jídlo bylo vynikající.
Někteří obyvatelé Christiánie si vydělávají hudbou.
Jakmile jsem prošla branou Christiánie, ocitla jsem se v jiném světě. Cihlové domy kasáren byly vyzdobeny barevnými obrazy, stánky stlučené ze všeho, co bylo při stavbě zrovna po ruce, a převážná většina obyvatel vypadala jako podvratné živly. Navzdory prvnímu zdání však všude panovala přívětivá a pohodová atmosféra.
Černé body v historii Christiánie, kterými byl obchod s tvrdými drogami a zvyšování počtu narkomanů, jsou již minulostí. Pod tlakem města si nakonec obyvatelé Christiánie zametli před vlastním prahem a každého, kdo měl co do činění s narkotiky, ze své společnosti vyloučili.
V ulicích Christiánie panuje pohoda.
Při mé návštěvě bylo vidět, že tito lidé okolní svět moc neřeší, žijí si svůj život a dost se kromě tvorby a prodeje všeho možného věnují kouření marihuany. Ostatně stačí se podívat na místní flóru a máte docela jasno...