Obec Hukvaldy leží nedaleko Frýdku-Místku, kam se pohodlně dopravíte autem nebo autobusem. Malebná obec s asi dvěma tisíci obyvateli je známá nejen díky hradu, ale také proto, že se tam 3. července 1854 narodil skladatel Leoš Janáček. Jeho památku si tady každý rok připomínají v rámci Janáčkových Hukvald. V tomto roce se bude konat jubilejní 20. ročník.

Než vstoupíme do hradní obory, mineme kostel sv. Maxmiliána a hned za ním rodný dům Leoše Janáčka, kde je možné navštívit pamětní síň s galerií. Až se nabažíte atmosféry místa, kde tvořil svá díla mistr klasické hudby, cesta vás zavede k bráně do obory.

Hradní zřícenina má několik bran

Hradní zřícenina má několik bran

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Klikatou cestou do kopce potkáte nejen hospodu s milou obsluhou, ale rovněž také památník lišky Bystroušky z roku 1958, přírodní amfiteátr a hukvadské buky. Ty jsou památkově chráněné a jejich obrovské kořeny upoutají pohled i toho nejunavenějšího turisty.

Hrad za sedm tisíc

Po asi kilometrové cestě zpoza stromů vystoupí první brána zříceniny hradu. Ten založil někdy v období let 1257 – 1285 syn německého šlechtice Arnolda z Huckeswagenu Jindřich. Hrad nebyl v té době ničím zvláštní, měl 2,5 metru silnou okružní zeď ve tvaru protáhlého osmihranu. Během 14. století koupil hrad olomoucký biskup. Církvi pak hrad patřil až do 20. století.

Jedno z četných míst k odpočinku

Jedno z četných míst k odpočinku

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Nebyl by to český hrad, kdyby v něm v 15. století neřádili husité. Ti ho dobyli v roce 1428. Po vystřídání několika majitelů ho v roce 1465 odkoupil za 7000 zlatých král Jiří z Poděbrad, aby jej o rok později mohl vrátit olomouckému biskupovi.

Hrad vystřídal řadu majitelů. Na konci 15. století páni z Boskovic nechali při vstupu do hradu postavit takzvanou kulatinu. Ta sloužila k obraně a byla hojně využívána v období třicetileté války. Sloužila jako skladiště zbraní, ale také jako poddanské vězení. Dnes se dá projít po jejím ochozu. Je z něj krásný výhled na okolí a hrad. V kulatině se rovněž pořádají koncerty.

Kulatina nabízí výhled do okolí i místo pro koncerty

Kulatina nabízí výhled do okolí i místo pro koncerty

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Procházka po hradu zabere nejméně dvě hodiny. U vstupu vás kromě kulatiny přivítá typický venkovský domek kastelána a po několika metrech kaple sv. Ondřeje, která byla vestavěna do bašty. O tom, že hradní zřícenina je opravdu rozsáhlá, svědčí i počet bran a branek, kterých je dohromady sedm.

Kaple sv. Ondřeje

Kaple sv. Ondřeje, který byl patronem kraje

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

V zadní části hradu je nejstarší palác ze 13. století, sklepy s cisternou na vodu, bašty nebo podle průvodce záhadný zazděný oblouk. Kdo dává přednost rozhlednám, může vystoupat několik desítek schodů na ochoz s vyhlídkou, která tam byla pro návštěvníky vybudována.

V zadní stěně místnosti s drakem by měl být záhadný oblouk

V zadní stěně místnosti s drakem by měl být záhadný oblouk.

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Zajímavostí je bezesporu také studna na zadním dvoře, která je 170 metrů hluboká a v minulosti dosahovala údajně hladiny řeky Ondřejnice. Studna pocházející přibližně z roku 1580 je ze třetiny zasypána kamením, které do ní naházeli stavitelé a návštěvníci.

Zbytky královského paláce

Khuenův palác (vpravo) má původní omítky a některá okna

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Na konci historické procházky je možné se vrátil stejnou cestou, anebo se nechat vést značenou stezkou a dozvědět se tak něco o oboře, jejích obyvatelích a přírodě. Komu zbude trocha času, může u obory navštívit i zahradu zámku, který se nachází u hlavní cesty naproti kostelu.