Nejhorší cestovní rady

.... řekla babička a poté na talíř vyložila svíčkovou se šesti. Kolik národních kuchyní jsi ochutnal, tolikrát jsi člověkem - pokud nemáte opravdu velmi slabý žaludek, řiďte se tím. Počítejte s tím, že jídlo z ulice nebude přizpůsobeno západním turistům. Bude obsahovat takové suroviny, které jedí místní. Pokud je v zemi oblíbené pálivé jídlo, pravděpodobně vám shoří ústa. Nicméně, najíte se levně a autenticky.

Nevíte, který stánek vybrat? Pomozte si jednoduchým pravidlem a jezte tam, kde se stravuje i nejvíce místních. Pravděpodobně vědí víc než vy.

Pokud máte za to, že jedete do lokality, která je s hygienou opravdu extrémně na štíru, zvažte pro klid očkování proti břišnímu tyfu.

Ano, v naprosté většině západních zemí je voda z kohoutku pitná. Na některých místech na světě však stále ještě pouze jednou. Cizopasníci ve vodě mohou způsobit cestovatelům opravdu vážné zdravotní potíže. Kohoutková voda v takové Indii, Nepálu či Guatemale vám může spolehlivě zkazit celou cestu. V podobných zemích spoléhejte pouze na balené vody. A i kdybyste viděli kohoutkovou vodu pít místní, neznamená to, že ji dokáže vstřebat váš organismus. Používejte selský rozum.

Za tuto radu by měl dotyčný dostat pět ran bičem. Ano, při komunikaci s každým cizím člověkem je obezřetnost důležitá. Ale připravit se o tu nejvíc fascinující část cestování - tedy kontakt s místními obyvateli, to je jako jít do vyhlášené restaurace a číšníkovi říci: „Dám si jen džus, děkuji.” Zaprvé se ochuzujete o poznání něčeho nového a zadruhé budete působit jako omezený člověk. Žádnou zemi nepoznáte z lehátka u bazénu a s koktejlem v ruce. A jeden fakultativní výlet to nezachrání.

Samozřejmě záleží, za jakým účelem na ono místo jedete či letíte. Pokud jedete na oficiální služební cestu, tak asi vyžehlené košile doopravdy potřebujete. Pokud však letíte třeba do Asie či Střední Ameriky, stačí dvoje lehké kalhoty, spodní prádlo a několik triček. Zaprvé je v některých místech oblečení neskutečně levné (trička za desítky korun nejsou výjimkou) a zadruhé v každém městečku narazíte na někoho, kdo vám za drobný poplatek vaše špinavé prádlo vypere. Není tedy třeba s sebou tahat tak velké zavazadlo, které sotva unesete.

Ano, dvakrát to vyjde a potřetí ne. Avšak to potřetí vás může stát spoustu zbytečně vyhozených peněz. Pokud na nějakém letišti přesedáte, je důležité zvážit hned několik faktorů - zda si musíte vyzvednout a znovu odbavit zavazadlo, aktuální počasí, ale také třeba velikost letiště. Přestup na nějakém zapadlém letišti je značně rychlejší než třeba v Lipsku či britském Heathrow. Nechávejte si na přestup hodinu a půl, raději dvě.

Rada, která se vynořila s příchodem digitálních fotoaparátů, zní poměrně logicky a na první pohled zcela nezávadně. Jenže jsou země, kde by vám mohla pořádně zavařit. Ve velkém množství států je totiž zakázáno fotit určité objekty či lidi. Někde nesmíte fotit policisty či vojáky, jinde funguje přísný zákaz fotit vojenské objekty a v některých zemích nesmíte fotit třeba ani královský palác. Pokud se k vám rychlým krokem blíží člověk, který evidentně střeží objekt, spolupracujte, a pokud vám dá tu možnost, inkriminovaný snímek hned před ním smažte. Pokud budete předvedeni na policejní stanici, tak se aspoň poučíte a příště už budete dávat větší pozor na lokální nařízení.

Když už posloucháte rady někoho jiného, dbejte aspoň na to, ať vám nemohou zhatit celou cestu. Ano, v rámci zemí Evropské unie vám stačí občanský průkaz. Pokud jste ale mimo Evropu, tak v některých oblastech probíhají hraniční kontroly značně odlišně. Kolikrát prostě projdete, nic se nestane a nikdo po vás nic nechce. Pokud jste ale v cizí zemi a plánujete třeba i jen jednodenní výlet za její hranice, mějte vždy cestovní pas u sebe. Pokud se bojíte, že vám ho někdo odcizí, mějte u sebe aspoň kopii, která vám pomůže při vystavování nového.

Nezapomeňte na to, že platba kartou se zatím do mnohých míst naší planety stále nedostala. A i když se vám podaří v nějakém přilehlém městě najít bankomat, nemusí vám ještě nutně vydat peníze. Osobně se mi třeba s embosovanou kartou povedly v Mexiku dva ze šesti výběrů a v Guatemale jeden ze čtyř. A k těmto nervům si připočítejte ještě poplatky za výběr. Vždy u sebe mějte hotovost, která pokryje vaše náklady aspoň na dva dny. V tomto časovém horizontu se vám totiž obvykle vždy podaří najít bankomat spolupracující s vaší kartou. Myslete také na to, že v pouličním stánku s burritem kartou nezaplatíte.

Užíváte nějaké léky na předpis? Samozřejmě si je vezměte s sebou. Vhodné je vzít si také univerzální prášky proti bolesti, něco na sražení horečky, náplasti a jedno pružné obinadlo. Pokud neplánujete vyrazit mimo civilizaci na delší výlet, mělo by vám to stačit, lékárny najdete totiž skoro všude. Budete-li však často v místech, odkud trvá cesta k nejbližšímu stavení déle než dvě hodiny, vybavená lékárnička je vhodným cestovním doplňkem. Pokud jedete mimo Evropu, tak je dobré požádat svého lékaře také o širokospektrální antibiotika, která byste mohli na některých místech shánět jen složitě.

Pamatujete na islandskou sopku Eyjafjallajökull? Její erupce tehdy ochromila leteckou dopravu po celé Evropě. Sledujte cestovní doporučení pro danou zemi na stránkách ministerstva zahraničí. Pokud se v zemi děje něco, co může výrazně narušit turistické cesty, dozvíte se to. Snažte se sledovat předpověď počasí a občas se místních zeptejte, co se děje zajímavého. Pokud se na zemi řítí tajfun či má přijít extrémně silná písečná bouře, kdo jiný by o tom měl vědět než místní.