Jak nedávno v médiích připomněl ředitel muzea Guido Gryseels, expozice se naposledy výrazněji změnila v roce 1958. Tedy v době, kdy Brusel hostil moderností proslulou světovou výstavu Expo, ale také v době, kdy bylo africké Kongo stále ještě belgickou kolonií.

Část stařičké expozice bruselského muzea

Část stařičké expozice bruselského muzea

FOTO: Jakub Dospiva, ČTK

Muzeum jako instituce bylo založeno v roce 1898, jen tři roky poté, kdy se belgický král Leopold II. stal soukromým majitelem takzvaného Svobodného státu Kongo. Právě toto období se vyznačovalo brutálním přístupem kolonizátorů, především armády, k africkým obyvatelům území, které bylo tvrdě využíváno k zisku přírodních zdrojů.

Od roku 1908 do nezávislosti v roce 1960 už africká země nebyla soukromým majetkem krále, ale "obyčejnou" kolonií.

Expozice současnosti

Vstupní hale expozice dodnes vévodí skulptury sveřepě se tvářících černochů s primitivními nástroji. Nad nimi se tyčí zlaté sochy evropských žen, které kolébají černá nemluvňata a zobrazují "Civilizaci", "Milosrdenství" a další ctnosti, které bílí kolonizátoři podle svých představ do střední Afriky přivezli.

Muzeum připomíná tisíce Belgičanů, kteří v Kongu položili život. Kritici však upozorňují na zatím opominuté milióny afrických obětí kolonizátorů. Kritika ovšem směřovala také vůči celému zastaralému konceptu expozice, o které belgická média hovoří jako o "muzeu muzea".

Hliněná maska v expozici bruselského muzea

Hliněná maska v expozici bruselského muzea

FOTO: Jakub Dospiva, ČTK

Jedno křídlo budovy zabírají vitríny s vycpanými zvířaty, ve druhém jsou v podobných prosklených skříních umístěny nejrůznější výrobky a artefakty afrických národů, od masek přes zbraně až po předměty denní potřeby.

Podle ředitele má právě začínající tříletá renovace pomoci vzniku muzea pro 21. století, které bude reflektovat složitý vývoj moderní Afriky. Po otevření v roce 2017 nabídne prostor více expozic s názvy jako "Člověk a společnost" či "Krajina a biodiverzita".

Součástí bruselského muzea je také žirafa v životní velikosti.

Součástí bruselského muzea je také žirafa v životní velikosti.

FOTO: Jakub Dospiva, ČTK

Jako připomínka ovšem zůstane zachována také část současné koloniální expozice.

„Nevyházíme to všechno a nebudeme se tvářit, že žádnou koloniální minulost nemáme,“ slibuje Gryseels. Muzeum by se ovšem podle něj kromě připomínky minulosti ve všech jejích ohledech mělo také stát oknem do současné Afriky.