Wywiol si obal přivezl domů do Ahrensburgu, třicetitisícového města v blízkosti Hamburku, kde si jej pověsil v kanceláři na zeď. K sáčku firmy Emigrain rychle přibývaly další. Wywiol totiž vždy požádal zahraniční zákazníky, aby mu je přivezli.

Dnes jeho sbírku tvoří na 2700 pytlíků na mouku ze 122 zemí světa včetně Česka. Rozsáhlá kolekce by se už dávno nevešla ani na všechny zdi kanceláře. Proto ve Wittenburgu, kde má jeho firma Mühlenchemie výrobní závod, zřídil Umělecké muzeum mouky.

Sáčky vrátit!

Angela Jannelliová, kurátorka muzea, rozmístila obaly od mouky na ploše o rozloze 400 metrů čtverečních tak, aby vyprávěly příběhy. Mnohokrát záplatovaný lněný sáček z roku 1943 nese nápis Hoffstädter Mühle.

Hladoví němečtí vojáci, kteří se ocitli na chvíli doma z fronty, často kupovali načerno mouku od manželů provozujících na území dnešního Polska mlýn. Platili za ni pravými kávovými zrnky z armádních zásob.

Mlynářka důsledně požadovala, aby vojáci pytlíky na mouku vraceli. Chtěla tím zabránit problémům, jež by způsobilo odhalení vědomého porušování přísných nařízení Třetí říše o černém trhu. Jistý voják vzal mlynářčin požadavek tak vážně, že léta po skončení války manžele, kteří mezitím začali v tehdejším západním Německu nový život, vypátral a poštou jim sáček od mouky skutečně doručil.

V rozvojových zemích potravinářský průmysl zosobňuje technický pokrok, takže na sáčcích běžně najdete vytištěná ozubená kola. V poslední době je ale nahrazuje obrázek počítačeMelanie Nikschatová

Cílem pracovníků muzea je názorně ukázat, jaký význam má pšeničná mouka ve výživě. V chudších zemích ji tradičně považují za zdroj síly. Není divu, že se obaly na mouku z Ghany nebo Pobřeží slonoviny pyšní obrázky slona, zatímco sáčky z Filipín či Guatemaly zdobí symbol pána zvířat – lva.

Spotřebitelé z karibské Jamajky či africké Gambie používají pytlíky na mouku nesoucí obrázek mohutného býka. Mlýny ve středoasijském Kazachstánu porcují mouku do sáčků s medvědem.

Ozubená kola střídají počítače

Pokud hádáte, že na obalu od čínské mouky by měl být natištěn motiv draka, máte pravdu. Čistotu zpracované bílé mouky symbolizuje lední medvěd, vrcholy pokryté sněhem nebo dokonce i Sněhurka. Namletou mouku je potřeba ke spotřebitelům dopravovat. A tak na obalech s touto potravinou najdeme nejen velblouda, ale i lokomotivu.

„V rozvojových zemích potravinářský průmysl zosobňuje technický pokrok, takže na sáčcích běžně najdete vytištěná ozubená kola. V poslední době je ale nahrazuje obrázek počítače,“ říká Wywiolova asistentka Melanie Nikschatová. Poté bere do rukou sáček s potravinářským škrobem a začíná jej v rukou silně mačkat. „Tak ve filmech vytvářejí iluzi sněhu křupajícího pod nohama,“ vysvětluje.

Návštěvníci mají jedinečnou možnost vidět historické obaly od mouky.

Návštěvníci mají jedinečnou možnost vidět historické obaly od mouky.

FOTO: Vladimír Plesník, Právo

Muzeum se pyšní i sálem o dějinách mlynářství. Sbírky se návštěvníkům nepředstavují staticky, ale pomocí soudobé multimediální techniky, jako je počítačové promítání animací či stereofonní zvukové efekty.

Již pět let fungující muzeum se otevírá veřejnosti jen někdy, konkrétně první neděli v měsíci a pouze na tři hodiny. „Je zatím příliš malé na to, aby bylo přístupné návštěvníkům častěji,“ říká Nikschatová.

Wywiol, který letos oslaví osmdesátiny, ale plánuje, že expozici rozšíří do vyššího patra, a získá tak dalších 400 metrů čtverečních výstavní plochy. Nová část muzea by se měla zaměřit na mouku a její zpracování.