Peking zoufale lapá po vzduchu

Starověký mudrc Sun C’, jehož spis o válečném umění slouží i k řešení strategických problémů dneška, radil, že stát by neměl vstupovat do střetu, není-li ohrožen. Momentálně se to už ale národní bezpečnosti týká – znečištění ovzduší, ale i kontaminace vod se staly alarmujícím problémem mnoha částí Číny.

Peking proto oprášil taktiku, kterou uplatnil už během letních OH 2008. Vyhlásil plán, který v době prudkého zhoršení kvality vzduchu zavede střídavé dny pro motorová vozidla se sudým či lichým registračním číslem. Během olympiády to podle agentury Nová Čína výrazně pomohlo omezit smog a dopravní zácpy.

Čínská metropole má kolem 20 miliónů obyvatel a 5,2 miliónu aut, oproti třem miliónům před pěti lety. „Když je špatný den, můžete smog cítit, když je mimořádně špatný, můžete i zjistit, jak chutná,“ popsal dojmy zpravodaj britské stanice Sky News.

Nová opatření začnou platit ale až ve chvíli, kdy meteorologové avizují smogový poplach. To se stane vždy, jakmile index kvality ovzduší překoná hranici 300 z celkem 500 bodů. K tomu se váže čtyřbarevná stupnice, na níž modrá, žlutá, oranžová a červená vyjadřují stupeň ohrožení.

Žlutá vyžaduje například mimořádné kropení ulic, zatímco oranžová zastaví některé továrny a stavby. Dokonce se nebude smět grilovat a pořádat ohňostroje. Má-li mimořádná situace trvat tři dny po sobě, naskočí červená. Zavřou se školy a majitelé aut budou jezdit jen obden. Postihne to i třetinu vládních vozidel. Ihned posílí veřejná doprava. Například metro bude v provozu pozdě večer o půl hodiny déle.

Má to ale i slabá místa. Ti, kteří mají více aut, si podle skeptiků jen přesednou z vozu do vozu. K tomu Peking změnil způsob určování kvality ovzduší. Podle nového indexu tak mezní situaci – jak uvedl The Wall Street Journal – zažil letos jen dvakrát. Vždy v lednu, kdy měřicí přístroje na ambasádě USA zaznamenaly stupeň 755!

Velvyslanec Libor Sečka koncem srpna na poradě diplomatů MZV pro Právo řekl: „Mám názor i recept. Pokud se mě lidé ptají, jak se nám žije v Číně, říkám, že je to úchvatná země vytvářející prostor pro nové poznání a objevování. Jediná věc, která nás trápí, je, že nevidíme mraky. V Praze si připadám jako v sanatoriu, protože mraky neustále putují, mění tvary, střídají barvu. Občas zaprší. V Pekingu je šedo, mraky tam v zásadě nejsou,“ podotkl.

Zároveň Sečka dodal: „Je to obrovský problém, o němž se už velice otevřeně hovoří. Kromě údajů z měřicích přístrojů některých ambasád teď Číňané zveřejnili i data svých přístrojů. Potíž je v tom, že koncentrace nejjemnějších prachových částic by neměla přesahovat nějakých 60 mikrogramů na metr krychlový. To je dávka, která je stále ještě uznávána za zdraví nezávadnou. V Pekingu je to v průměru 360 mikrogramů, přičemž ale v zimě, hlavně v lednu a v únoru, dokonce 900 mikrogramů. To je naprosto hazardní.“

Dále promluvil o tom, že čínská vláda přijala program, který do roku 2017 stanoví, že Peking a přiléhající provincie Che-pej musí průměrnou hodnotu na oněch 60 mikrogramů snížit.

Na jogging to v Pekingu určitě není. Ale lidé, kteří tam žijí, musí sportovně relaxovat. Takže každé ráno, za jakéhokoli počasí, lze vidět v parcích spoustu cvičících lidí. Stejně jako kdykoli dříve.

IARC, specializovaná agentura při Světové zdravotnické organizaci (WHO), v polovině října potvrdila, že znečištěné ovzduší způsobuje rakovinu plic. Její zástupce Kurt Straif hovořil dokonce o „nejvýznamnějším karcinogenu životního prostředí“ – před pasívním kouřením.

Čína patří ke světové špičce v zelené technologii. Její investice do větrné a solární energie nemají srovnání. Státní média už také nereferují o „mlze“, ale přímo o smogu – a zmiňují zdravotní důsledky. To vše jsou velká plus.

Problém je v tom, že v minulosti Čína málokdy splnila cíle v boji proti znečišťování životního prostředí. Zůstávaly na papíře. Až čas ukáže, zda budou nové plány úspěšnější.