Od bufetu na rohu ulice až po vybranou kavárnu s bílými lněnými ubrousky se na jídelníčcích objevují speciality s názvy, které strávníkovi mohou nahnat husí kůži. Najdete mezi nimi chlupaté červy, larvy moskytů i křupavé kobylky.

„Zažíváme hmyzí boom,“ tvrdí Daniel Ovadia, šéfkuchař luxusní restaurace Paxia v mexické metropoli Ciudad de México. „Například escamoles, mravenčí larvy, které stojí až sto dolarů za kilo, okamžitě mizí,“ dodal s odvoláním na surovinu, jíž se rovněž přezdívá mexický kaviár.

Escamoles - mravenčí larvy

Escamoles - mravenčí larvy

FOTO: Profimedia.cz

Ovadia mravenčí vajíčka nejprve zmrazí, až pak je smaží na pánvi. Jinak by kaviár popukal. Servíruje jej na talíři s avokádovou omáčkou a posype špetkou sušeného drceného chilli koření.

Restaurace rovněž podává azotadory, což jsou červi s černou srstí, anebo ploštice, které se na šesti nožkách a s napřaženými tykadly procházejí po talíři. Ploštice se servírují živé, protože tak prý chutnají nejlépe.

Fantazii se meze nekladou

Mexičtí šéfkuchaři se podle slov Ovadia začali pro inspiraci obracet do minulosti. Luxusní restaurace se svými sněhobílými porcelánovými talíři tak začaly objevovat něco, co bylo už dlouho běžné v zastrčenějších provozovnách, jako je například Chon, dělnická hospůdka ve čtvrti Merced.

„Vše, co chodí, létá nebo leze, lze hodit na pánev,“ říká šéfkuchař Chonu Fortino Rojas během přípravy vaječné omelety s larvami moskyta. Jedním z jeho receptů je směs mravenčích larev s okvětními lístky chryzantém a mangovou omáčkou. Rojas ovšem varuje, že podobná jídla mohou rychle vymizet kvůli znečišťování hmyzího životního prostředí.

Kuchař Fortino Rojas se specializuje výhradně na hmyzí pokrmy.

Kuchař Fortino Rojas se specializuje výhradně na hmyzí pokrmy.

FOTO: Profimedia.cz

Nedaleko slavného tržiště San Juán prodává Pedro Hernández takové hmyzí pochoutky. Mezi nimi třeba křupavé kobylky podávané s česnekem a olivovým olejem či limetkou a tlusťoučké agávové červy žijící na kaktusu, z nějž se vyrábí tequila.

V červnu Hernández otevřel restauraci La Cocinita de San Juán nedaleko svého obchodu. Tady mohou zákazníci nejen ochutnat už uvařený hmyz, ale také si rovnou nakoupit suroviny a i s receptem si je odnést domů.

Nicole Olivaresová, která studuje lékařství, vyzkoušela poprvé smažené agávové červy na koláčcích z kukuřičného těsta. „Jsou výborní. Chutnají jako maso,“ prohlásila.

Hmyzí dieta

Gabriela Jiménezová, entomoložka Mexické národní univerzity, uvedla, že obsah bílkovin v takovém hmyzu, jako jsou luční kobylky, je dvakrát vyšší než v hovězím mase. „Všechen hmyz obsahuje aminokyseliny, které jsou pro člověka nezbytně nutné. Hmyzí životní cyklus navíc probíhá velmi rychle, dospívá průměrně během dvou měsíců od narození a jedna samička vyprodukuje na 800 potomků.“

Chuť konzumovat hmyz by konkrétně Mexiku mohla pomoct alespoň v jednom ohledu. Společně s USA se tato země dělí o nelichotivý titul nejotylejšího státu světa - a po hmyzu se netloustne, jak zdůraznila Jiménezová.