Bděl nad ním, když z něho ve středověku výhodná poloha, obchodnické vlohy a pracovitost místních učinily jedno z nejbohatších a nejvýstavnějších měst v Německu, které si oblíbili králové i císaři.

Ti ho neopustili ani v četných válkách – obzvlášť v té poslední, kdy se postarali o to, že mu spojenecké bomby příliš neublížily. Štěstí se od Regensburgu, jak se Řezno jmenuje v němčině, neodklonilo ani ve dvou situacích, kdy radní chtěli bourat.

Hrozba srovnání se zemí

Proslulý most ve druhé polovině 19. století překážel prudce rostoucí lodní dopravě. Zboží se před ním muselo z plně do výšky naložených lodí vykládat, převézt po souši a znovu nakládat. A protože peníze se musely točit, měl to mít kamenný skvost spočítané.

Cyklisté pozorují klidný tok Dunaje.

Cyklisté pozorují klidný tok Dunaje.

FOTO: Vladimír Plesník, Právo

„Naštěstí i tehdy platilo stejné pravidlo jako u mnoha obřích staveb dnes. Zničení představuje nejdražší možnost,“ podotýká Erwin Maurer, šéf městské marketinkové agentury. Podruhé zvonil umíráček na počátku 60. let minulého století, a to dokonce části Starého města.

Konšelé se zhlédli v moderních centrech té doby, především tehdejšího Západního Berlína – ve věžácích, širokých bulvárech, neónech. „Nakonec převážil zdravý rozum a čtvrť s 984 stavebními památkami vyvázla bez sebemenší úhony,“ podotýká Maurer.

Most vypráví příběh o ďáblu a ženské lsti

Kostely, uzoučké klikaté průchody, dobře udržovaná zeleň, spousta historie a přehršle obchodů čekajících téměř na každém rohu, to vše najdete v centru města starého více než 2000 let.

Nejstarší kamenný most v Bavorsku, přetínající Dunaj, tady postavili v letech 1135 až 1146. Stavba se stala vzorem pro další mosty i v jiných evropských městech, kupříkladu v Londýně či pro proslavený opěvovaný bílý most ve francouzském Avignonu.

Historický most přes Dunaj je opředený pověstmi.

Historický most přes Dunaj je opředený pověstmi.

FOTO: Vladimír Plesník, Právo

Kamenný přechod přes Dunaj se 16 oblouky a 310 metry na délku posloužil i nedočkavým rytířům při jejich druhé a třetí výpravě, když se právě tudy ubírali utkat se ve Svaté zemi s nevěřícími.

Podle některých názorů se ve skvostu tvořeném hned 16 oblouky zhlédl i německý císař a český král Karel IV., kterému se zalíbil do té míry, že urychlil budování kamenného mostu v Praze. Gotická stavba je nejen působivá, ale městu přinášela také nemalé zisky v podobě tučného mýtného.

„Do roku 1997 po mostě přejížděly taxíky a autobusy, v roce 2008 ho úřady uzavřely úplně. V posledních letech prošel ozdravnou kúrou nákladem 7,5 miliónu eur (181 miliónů korun). Ublížily mu nejen vibrace, ale také tuny soli na jeho povrchu,“ vysvětluje Maurer.

Podle legendy se dílo nedařilo, a tak se stavbařům nabídl jako zachránce ďábel. Za svou pomoc si vymínil maličkost – duše prvních tří, kteří na most vkročí. „Těšil se na starostu, největšího boháče a stavitele. Žena posledně jmenovaného na pekelníka vyzrála. Na most před jeho otevřením nahnala dvě slepice a psa,“ říká s úsměvem Erwin Maurer.

Věže jako missky

Určitě si nenechte ujít Wurstkuchl, nejstarší hospůdku s proslulými klobáskami hned u Kamenného mostu. S pozdravem Sechs auf Kraut! (Šest na zelí!) do ní prý vcházeli už stavitelé mostu. Od roku 2006 je městská čtvrť Stadtamhof, kterou se Starým Městem spojuje již zmiňovaný most, zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO.

Tip na výlet: Do monumentální a působivé Walhally, síně mrtvých, se dostanete lodí po Dunaji. Podle starogermánských legend v ní „jen udatní mohou žít navěky“. Německý Parthenón nechal v letech 1830 až 1842 postavit bavorský král Ludvík I. Dnes se v něm nachází 191 bust nikoli válečníků, ale největších osobností německých dějin, včetně Martina Luthera či Alberta Einsteina.

Jedna z prohlídek města je věnována Napoleonovi, který do města zavítal v roce 1809. Jiná, nazvaná Věda a pověry: případ čarodějnice Kathariny Keplerové, matky astronoma Johanna Keplera, připomíná pochmurné časy inkvizice.

Při procházce Řeznem si všimněte krásných domovních štítů.

Při procházce Řeznem si všimněte krásných domovních štítů.

FOTO: Vladimír Plesník, Právo

Ostatně památník velkého německého vědce najdete v domě, kde prožil konec života. Host tady narazí na honosné, vysoké věžové měšťanské domy, na sever od Alp ojedinělý jev původem z Itálie.

Z původních 60 se dochovala třetina. Jejich majitelé si je pořizovali především proto, aby se vší okázalostí předvedli své bohatství a vliv. Jinak řečeno, sehrávaly roli ne nepodobnou té, v níž se v našich časech v české kotlině ocitly mnohé modelky a missky. Nikoli náhodou se Řeznu říkalo nejsevernější město Itálie.

Příjemné posezení v ulicích bavorského Řezna

Příjemné posezení v ulicích bavorského Řezna

FOTO: Vladimír Plesník, Právo

Žije se tady jako někde na jihu – každá restaurace, kavárna či bar má venku stolečky, lidé se opalují hned u mostu, místo v hypermarketech se nakupuje v obchůdcích a nikdo nikam příliš nespěchá.