Překvapí už malebné kadaňské centrální Mírové náměstí. Kromě jediného domu (bývalého hotelu Svoboda, jenž vlastní jakási vietnamská firma) jsou tu všechny historické objekty, většinou s gotickými základy, krásně zrenovované.

V 70. letech ovšem měly tyto budovy namále. Tehdy se uvažovalo o modernizaci, která se začala realizovat o kus dál, na Špitálském náměstí, kde padla celá uliční fronta a místo ní je tady dodnes rozlehlá louka.

Katova ulička, ve které podle pověsti straší.

Katova ulička, ve které podle pověsti straší.

FOTO: Zdeněk Kovařík, Právo

Po roce 1989 se většina domů začala za výhodnou cenu prodávat do soukromých rukou a z šedých staveb v havarijním stavu se postupně vyklubaly barevné domky U Kamenného lva, U Zlatého slunce, U Černého orla či U Růže.

Právě v posledně jmenovaném domě prodával jako mladík ovoce a zeleninu spisovatel Rudolf Čechura, autor Maxipsa Fíka, podle nějž je nyní pojmenované i nábřeží. Náměstí dominuje nepostradatelná kašna, památka na původní tři protipožární nádrže, morový sloup a sněhobílá 54 metrů vysoká radniční věž.

Katova ulička

Z Mírového náměstí můžete vejít do nejužší uličky v České republice. Jmenuje se Katova, je dlouhá 51 metrů a v nejužším bodě měří jen 66,1 centimetrů. Vznikla společně s takzvanou Katovou brankou na počátku 14. století.

Dodnes se dochovalo její gotické zdivo s rozpínacími oblouky, takzvanými prampouchy. Sloužila jako odpadní stoka přebytečné vody z okolních rybníků a kašen a při obraně Kadaně jako rychlá spojka městského centra s hradebním parkánem.

Mírové náměstí v Kadani

Katovou uličkou v Kadani neprojde úplně každý.

FOTO: Zdeněk Kovařík, Právo

Podle pověsti byla v uličce zaživa zazděna rouhavá jeptiška, která tu vždy o půlnoci straší spolu s posledním kadaňským katem Ignácem Kaylem, jenž žil koncem 18. století a věnoval se – paradoxně – lidovému léčitelství.

Františkánský klenot

Návštěvnickou lahůdkou je františkánský klášter s kaplí Čtrnácti svatých pomocníků, za jehož výstavbu kadaňští vděčí pánům Hasištejnským z Lobkovic, jejichž nedaleký hrad Hasištejn rovněž stojí za návštěvu. Františkáni se v Kadani usadili kolem roku 1470 a moc klidu neužili.

Snad nejtvrdší boje se tu rozpoutaly v době vlády Marie Terezie, kdy sem pronikli francouzští vojáci a zabarikádovali se v kostele. Následný útok císařských vojsk část Francouzů nepřežila, jiným se pak františkáni snažili u císařských generálů vyprosit milost. Tyto chvíle dodnes připomínají prostřílená barokní vrata.

Reformy císaře Josefa II. poškodily ke konci století i kadaňské františkány. V roce 1785 unikl klášter jen o vlas zrušení. Po klidném 19. století nastávají další pohromy v polovině 20. století.

Během 2. světové války museli františkáni postoupit polovinu svých budov wehrmachtu pro potřeby hitlerjugend. Na jaře 1950 pak přišla další rána – ukončení staleté tradice řádu v Kadani, když komunistický režim uzavřel mužské kláštery v Československu.

Po roce 1989 se klášter postupně začal rekonstruovat a pro veřejnost byl otevřen v roce 2004. V bývalých mnišských celách je instalována expozice historie Kadaně, k vidění je zachovaný refektář, pozoruhodný hodinový stroj a úchvatné prostory vyzdobené původními nástěnnými malbami, které zřejmě sloužily Lobkovicům k jejich soukromému rozjímání.

Obnovené nábřeží Ohře

Pro ty, kdo dávají přednost procházkám a adrenalinu, bude největším lákadlem Nábřeží Maxipsa Fíka. Jeho stavba ještě není zcela u konce, probíhá v několika etapách. Kadaň Maxipsa vlastně adoptovala.

Jeho duchovní otec Čechura ho totiž vymyslel a jeho příběhy situoval do nedalekého Ahníkova. Jenže tato obec musela ustoupit těžbě uhlí. Navíc Fíka namluvil Josef Dvořák, který v Kadani začínal s herectvím.

Nábřeží Maxipsa Fíka a kadaňské nábřeží

Nábřeží Maxipsa Fíka a kadaňské nábřeží

FOTO: Zdeněk Kovařík, Právo

Mezi hradbami a řekou po staletí existoval život spojený s vodou, mlýny, přístavištěm, plovárnou, lázněmi… Za socialismu se však prostor za hradbami „vyčistil“ a na západ od centra byla vybudována přehrada Kadaňský stupeň, jejíž vzedmutá hladina zatopila část parkových úprav ze sklonku 19. století.

Hráz přehrady, byť samozřejmě užitečné, vytvořila výraznou výškovou bariéru na cestě podél řeky. To, co bylo po staletí přirozené, přestalo v přirozené formě existovat. Tým architektů se rozhodl vztah města a řeky obnovit vytvořením cyklostezky, jejíž novou dominantou se stala visutá cyklistická lávka z ocelových roštů architekta a místního patriota Víta Brandy.

Lávka propojila pozvolným klesáním hráz přehrady s nábřežím a umožnila tak sjet z cyklostezky od Karlových Varů a Ostrova nad Ohří na samotné nábřeží. Vít Branda za ni získal hlavní cenu v kategorii Krajinářská architektura a zahradní tvorba v Grand Prix architektů 2010 a nominaci na evropskou Cenu Miese van der Rohe 2011. Na nábřeží vznikla také letní scéna Amfík, dětské hřiště a břeh řeky obohatila nejrůznější výtvarná díla, využívající vodního prvku.

Proč se vydat na sever

V čele kadaňského Kulturního zařízení stojí už pět let Jan Losenický, který patří k prototypům nadšených patriotů, hrdých na své město. Během návštěvy nám ukázal nově otevřenou expozici Kadaňská militaria, umístěnou v prostředí středověké bašty, a čerstvě zrekonstruovaný měšťanský dům číslo 7, kde bude galerie zdejšího usedlíka malíře Karla Havlíčka a přemístí se sem i informační centrum.

Umění potkáte v Kadani skoro na každém kroku.

Umění potkáte v Kadani skoro na každém kroku.

FOTO: Zdeněk Kovařík, Právo

V patře domu byly obnoveny stropy a stěny s klasicistní výmalbou z konce 18. století. Kulturní zařízení využívá i prostory kadaňského hradu, který jinak slouží jako dům s pečovatelskou službou. V jeho věži funguje knihovna.