Některé z písečných dun národního parku Lencois Maranhenses, na severovýchodě brazilského státu Maranhão, dosahují výšky až několik desítek metrů, jiné jsou podstatně nižší.

Kdo sní o liduprázdných plážích, cítil by se v Lencois Maranhenses jako v ráji.

Kdo sní o liduprázdných plážích, cítil by se v Lencois Maranhenses jako v ráji.

FOTO: Profimedia.cz

Někdy tak trochu monotónní krajinu zkrášlí vždy po období dešťů sladkovodní jezera rozličných tvarů a velikostí.

Letecký pohled na laguny národního parku Lencois Maranhenses

Letecký pohled na občasná jezera národního parku Lencois Maranhenses

FOTO: Profimedia.cz

Dlouhé pruhy i široké skvrny, místy tmavší a o kus dál naopak světlejší zelenomodrý odstín vody vytváří skvostné obrazce. Díky nim působí nížinatá písečná plocha žíhaně a snad i maličko umělecky. Pokaždé je tato scenérie trochu jiná — podle míry vláhy nebo naopak vysušení.

Do národního parku Lencois Maranhenses lze vstoupit z několika míst, ovšem hlavní branou je městečko Barreirinhas. Tam sídlí množství malých cestovních agentur, které nabízejí různé formy výletů, jejichž cílem je právě park. Můžete se sem vypravit buď autodopravou, nebo třeba pěšky.

Do některých jezer nelze sestoupit, jiná jsou naopak mělká.

Do některých jezer nelze sestoupit, jiná jsou naopak mělká.

FOTO: Profimedia.cz

Obvykle se na vyhřáté duny turisté nechají dovézt speciálními terénními vozy, které mají povolení k vjezdu do parku. Řidiči skupinku turistů následně vysadí mezi jezery, v jejichž průzračné vodě se mohou vykoupat. I přesto, že jezera na část roku vysychají, plavou v nich ryby.

Zajímavost: Více než zahraniční turisté navštěvují národní park Lencois Maranhenses sami Brazilci. Asi se tedy nestane, že byste v některém z terénních aut brázdícím duny zaslechli češtinu.

Pokud byste se do zdejších končin někdy opravdu vydali, nezapomeňte si do kufru přibalit česko-portugalský slovník. S angličtinou v Brazílii totiž na řadě míst neuspějete. Zkusit vypomoci si případně můžete španělštinou.