Po návratu z jihoamerické země u Rochelle propukly silné bolesti hlavy. Z těch si sice ještě nic moc nedělala, ale když jí po několika hodinách vystřelovala bolest do půlky obličeje a v hlavě začala slyšet divné škrábavé zvuky, došlo jí, že je něco špatně.

Podle lékařů, které navštívila, mohlo jít o drobnou infekci ucha. Poslali ji ale ještě na ORL (ušní-nosní-krční), aby se vyloučila možnost závažnějšího problému. Když se podrobila vyšetření ucha, lékař skoro oněměl. „Pokud by vám to nevadilo, než vám něco řeknu, rád bych si promluvil s nadřízeným,” odpověděl jí na dotaz, v čem vězí její problémy.

Na její naléhání lékař upřímně řekl, že má v uchu červy. Hystericky plačící Rochelle ihned poslali na vyšetření mozku, aby zjistili, kolik červů je uvnitř hlavy a zda už stihli napáchat nějakou škodu. Existovalo totiž vážné riziko, že se jí pohybují hlavou.

Hrozilo jí ochrnutí i smrt

Pokud by se jeden jediný dostal k mozku, mohl by způsobit meningitidu, závažné krvácení a nevratné škody. Pokud by se červi začali prokousávat skrz nervy, skončila by dívka přinejlepším na vozíku. Vyšetření však podobné scénáře vyloučilo. Červi jí sice prokousali 12milimetrovou díru do ušního kanálku, vážnější škody ale způsobit nestihli. Lékaři se nakonec rozhodli červy utopit tím, že Rochelle nalili do ušního kanálku olivový olej.

„Musela jsem tam zůstat přes noc, aby se zjistilo, zda tento krok opravdu zafungoval. Byly to nejdelší hodiny mého života. Chtěla jsem jediné – abych už je v sobě neměla,” uvedla Rochelle, která si vybavuje, že v Peru prošla hejnem much, přičemž jí jedna vlétla do ucha. Jakmile se jí však podařilo dostat hmyz z ucha, na nepříjemnou chvilku zapomněla. Až do návštěvy lékaře.