Hlavní obsah

Golfista David Carter: Byl jsem všude po světě, ale čeština je jako špatný vtip

Novinky, Jakub Kynčl

Původem jihoafrický golfista David Carter (41), který žil značnou část svého života ve Velké Británii, se před pěti lety usadil v České republice. Novinky si s ním popovídaly nejen o golfu, ale zejména o jeho zkušenostech s místy kde žil, a kam cestoval. Slovo ovšem přišlo i na nástrahy češtiny.

Foto: archiv Davida Cartera

David Carter

Článek

Pocházíte z JAR, při hraní golfu jste procestoval celý svět, co vás tedy přimělo usadit se nyní v České republice?

Poprvé jsem se do České republiky podíval při golfovém turnaji v Mariánských Lázních v roce 1995. Zavítal jsem tehdy i do Prahy a užil jsem si to. No a pak jsem se vrátil v roce 2008, abych si zahrál turnaj v golfovém klubu Ypsilon v Liberci a potkal jsem svou nyní již manželku...

Po jak dlouhé době jste se brali?

Po dvou letech. Nebylo to ale tak jednoduché. Když jsme se potkali, tak jsem aktuálně žil ve Švédsku a byl jsem v rozpoložení, že bych se přestěhoval skoro kamkoliv. Pojem „doma” je pro mě trochu složitý. Žil jsem už celkem v pěti zemích.

Jaké země jste už vystřídal?

Narodil jsem se v JAR, kde jsem strávil prvních 19 let svého života. Poté jsem žil v Anglii, kde jsem to vystřídal kompletně - žil jsem na severu, ve středu i na jihu. Poté jsem se přestěhoval na rok do Irska, následně zpět do Anglie a pak do Göteborgu ve Švédsku. Česká republika je teď mou pátou zemí.

Chcete tu zůstat?

Když jsme probírali s partnerkou společnou budoucnost, byl jsem upřímný. Řekl jsem jí: „Podívej se, kolikrát jsem se už v životě stěhoval a jak žiju. Není moc pravděpodobné, že se to jen tak změní. Jsi si doopravdy jistá, že s tím nemáš problém?”

Odpověděla, že uvidíme, co nám život přinese a že je v tomto směru otevřená tomu, co může přijít.

Takže tu neplánujete zestárnout?

Nevím, ale vzhledem k tomu, jaký byl můj život doposud, se asi úplně nedá předpokládat, že bych už nikam dál nechtěl pokračovat...

Foto: archiv Davida Cartera

David Carter se usadil v ČR. Na jak dlouho? To on sám neví...

Jaký je život v České republice v porovnání s ostatními zeměmi, ve kterých jste žil?

Víte, každá země má něco dobrého, a také něco, co na ní nemáte příliš rád.

Diplomatická odpověď. Tak povídejte, co je podle vás na Praze dobrého a co špatného?

Líbí se mi, co jste právě udělal. Zeptal jste se nejdříve na to dobré a až poté na to špatné. Většina lidí se hned ptá jen na to špatné. „Rychle, řekni mi, co je špatného na Praze, šup šup...”

K tomu špatnému se dostaneme později. Tak tedy, co se vám tu líbí?

Z mého pohledu je Česká republika velkou šancí, co se golfu týče. Je to zatím nezkušená země a golf je tu zatím stále něco nového. Řekl bych, že před 20 lety byste tu golfová hřiště napočítali na prstech jedné ruky. A teď jich máte zhruba tak 80, to je velký krok. Proto jsem tu spatřil velkou šanci.

To víte, v Anglii i v Německu už hlavní boom proběhl. A vy tu máte dobrý život - máte skvělé jídlo, krásné hlavní město, další historická města. Žije se tu pohodově.

Lidé si v ČR kupují členství v klubech a ani pořádně nevědí, jestli je golf baví nebo ne. Golf je v České republice více status než sport.
David Carter

Nemáte problém s českou stravou? Přeci jen je poměrně těžká proti té severské, kterou jste měl dlouhá léta okolo sebe.

Je to o tom, kde se stravujete. Samozřejmě, když chcete jíst na lepších místech, zaplatíte více peněz. My máme to velké štěstí, že si za jídlo můžeme dovolit trochu připlatit.

Kdy jste poprvé přičichl ke golfu?

V pěti letech v Jihoafrické republice. Můj táta hrával golf. A jak to tak bývá, každý syn chce dělat to, co dělá jeho otec. A tak jsme já i bratr začali hrát golf. Časem nás to začalo bavit a táta do nás trochu zainvestoval, když nám zaplatil členství v klubu. Tady v České republice ale vidím, že je to tu trochu jiné.

Foto: archiv Davida Cartera

David Carter při puttingu

Jak to myslíte?

Lidé si tu kupují členství v klubech a ani pořádně nevědí, jestli je golf baví nebo ne. Golf je v České republice více status než sport. Pro mě je golf pouze hra. A zabere to čas, než se to změní.

Třeba když se s někým bavíte v Anglii, tak konverzace probíhá ve stylu: „Ty hraješ golf? To je bezvadné, měli bychom si někdy zahrát. Kde hraješ?” Odpověď by byla: „Ale tak hraju tady a tam... pojďme si tedy někdy zahrát.”

A v České republice?

„Kde jsi členem? Kolik je tvůj handicap? A jaký byznys děláš?” Možná se mýlím, ale takhle to tu cítím. Říkal jsem si, že to je třeba záležitost klubu, se kterým spolupracuji, ale ne. Vnímám to po celé zemi.

Tak, to bychom tedy asi měli hotové i to, co vám v Praze a ČR vadí, že?

Přesně tak.

Je mi jasné, že můžete jazyky a navštívená místa dost dobře porovnávat. Vzhledem k tomu, kolik jste toho nacestoval, se nabízí zeptat se i na to, které místo vás na světě nejvíce uchvátilo. 

První místo, které mě napadne, je Nový Zéland. Ta země je jednoduše krásná. Neskutečně krásná. Můžete tu pít vodu z jezer, jak je tu čisto. Na zemi nenajdete ani odpadek. Lidé jsou tu přátelští.

Kde se vám naopak nelíbilo?

V Indii. Záleží samozřejmě, do jaké části země zavítáte. Byl jsem v Dillí a Bombaji. Zůstal jsem z toho v šoku. Vůbec jsem nevěděl, co mám čekat a říkal jsem si jen: „Tohle je zlý, tohle je vážně zlý, neskutečný...”

Je to jiný svět, bylo to šílené místo, nepředstavitelně špinavé. Znečištěné zapáchající ovzduší - hrůza. A hygiena? Žádná není.

Říká se, že pravá krása Indie je spíš na venkově, než ve městech...

To je možné, já jsem byl ve městech, do kterých jsem přiletěl za golfem. Mnoho lidí říká, že je Indie krásná. Jsem si jistý, že je tam i mnoho krásných věcí, ale já tam prostě vnímal ty hrozné. Tam a na Filipínách. V Manile jsem se upřímně bál...

Vraťme se na závěr k vašemu rodišti. Jakou část JAR byste doporučil běžným turistům?

Okolo Kapského Města je mnoho krásných pláží, Stolovou horu a třeba i místo, kde byl Nelson Mandela uvězněný. Vinice kolem městečka Franschoek také stojí za zmínku.

Foto: Profimedia.cz

Vinice okolo jihoafrického městečka Franschhoek.

V tomto malém městečku je snad hned pět restaurací, které byly nominovány na ocenění nejlepší restaurace v zemi. Je tam opravdu neskutečné jídlo. Doporučil bych tedy určitě okolí Kapského Města.

Na kolika golfových hřištích jste během své kariéry hrál?

Uf, tak to nevím. Každopádně to bude v řádu stovek.

Jaké hřiště byste doporučil těm, kteří hrají golf řekněme dva až tři roky a chtěli by si zahrát na relativně jednoduchém hřišti s půvabným okolím?

Takhle rychle mě napadá St. Andrews ve Skotsku. Je to krásné hřiště s velkými greeny. Jedinou starostí tam je zůstat mimo bunkery (písečné překážky - pozn. red.), kterých tam je okolo 350. Ale i okolí hřiště je krásné.

Co česká golfová hřiště, jak se vám líbí?

Máte několik hezkých hřišť. Líbí se mi Albatross nebo Ypsilon. To jsou hezká hřiště. Opravdu skvělá hřiště ale zatím v České republice nejsou. Ani jedno. Některá jsou dobrá, ale nikoliv skvělá. Je to nejen o tom, že ČR nemá golfovou historii, ale také o penězích. Stavba skvělého hřiště je neskutečně nákladná záležitost.

Foto: archiv Davida Cartera

Máte několik hezkých hřišť. Zatím ale žádné skvělé, tvrdí Carter

Čím se nyní v ČR živíte?

Trénuju golf. Ještě nedávno jsem i hrál, ale kvůli operaci zad jsem s aktivní kariérou skončil a začal trénovat. Už jako hráče mě frustrovala technika. Vždy jsem si říkal, že musí existovat jedna funkční technika a v tomto duchu jsem se rozhodl i začít trénovat.

Jako juniora mě nikdo netrénoval, jen můj otec mi trochu pomohl, ale kouče v pravém slova smyslu jsem neměl. Za lekce jsem ale nikdy neplatil. A sám jsem se dokázal vypracovat na golfovou tour a zaznamenal jsem skvělé výsledky - vyhrál jsem i turnaj a držel se v první dvacítce či třicítce.

Nechtěl jste víc?

Chtěl. A proto jsem si řekl, že by to chtělo zpevnit a zafixovat úder. Tak jsem si najal trenéra.

Pomohlo to?

Ne. Najednou jsem se začal propadat. Bylo to jak na kolotoči - střídal se jeden trenér za druhým. Možná pět nebo šest. Jedni z nejlepších na světě, rozhodně nejlepší v Evropě. Jeden mi pak dal celý popsaný papír A4, na kterém bylo napsáno, co všechno je špatně na mém úderu. Cítil jsem se ztracen. Když jsem začal vyučovat, mluvil jsem o „perfektním úderu”. Jedni to chápali a pomohlo jim to, jiní ne. A to mě frustrovalo.

Co se změnilo?

Přišel Michael Hebron, kterého mi doporučil jeden známý. Dnes je mu už 70. Ten mi dal mnoho zajímavých informací a podnětů k přemýšlení. To mě přivedlo k tomu, že to není o tom, co vyučujete, ale jak to vyučujete. Není to ani tak o technice, ale o samotném koučování. O vnímání toho, jak se lidé učí a jak pracuje mozek. Bylo to jakoby mě něco ozářilo. Úplně odlišný přístup...a podle toho jsem začal koučovat. Smíchal jsem tedy své zkušenosti a tento přístup.

Foto: archiv Davida Cartera

David Carter při výuce mladých golfistů

Ptám se svých klientů: 'Chcete, abych vás něco naučil anebo chcete, abych vám pomohl se něco naučit?' Nikdo mi neodpověděl, že chce, abych ho něco naučil.

Co vaši žáci? Koho trénujete?

Je to taková směska. Trénuji jedno dítě od úplného počátku, už asi čtyři roky. Pomáhám několika úplným začátečníkům, ale také velmi pokročilým golfistům. Rozhodně to není tak, že by se u mě lidé střídali hodinu po hodině, to bych byl jako stroj a nebyl bych schopen do toho dát všechno. A to nechci.

Nedávno jsem začal trénovat jednoho vašeho známého sportovce, Romana Šebrleho. Přišel, představil se mi, řekl mi, že ho golf opravdu baví a že by rád zjistil, zda je v něm něco víc...

A je?

Teprve jsme začali, měli jsme pár lekcí. Je to ale šance. Roman je fantastický atlet a ten výsledek může být zajímavý.

Předpokládám, že se žáky komunikujete převážně v angličtině. Ale co vaše čeština?

Snažím se na ní pracovat. Učím se po celých těch pět let, co jsem tady. Bez okolků ale říkám, že je čeština neskutečně složitý jazyk. Cestoval jsem po celém světě, ale něco takového jsem opravdu nezažil. Češtinu jsem vnímal jako špatný vtip.

David Carter

- narozen 16. června 1972

- narozen 16. června 1972 - v roce 1998 zvítězil v turnaji European Tour Murphy's Irish Open, když byl na druhém místě legendární Colin Montgomerie

- narozen 16. června 1972 - v roce 1998 zvítězil v turnaji European Tour Murphy's Irish Open, když byl na druhém místě legendární Colin Montgomerie - zaznamenal celkem tři profesionální vítězství

- v České republice se už několik let věnuje výuce golfu

Některá slova vypadala, jako kdyby dal někdo vedle sebe zcela náhodná písmena. Některé české jazykolamy? To se opravdu nedá vyslovit...

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám