Článek
Sfinga je podle hieroglyfického nápisu na ní zasvěcena egyptskému králi Menkaureovi, který vládl zhruba 2500 let před naším letopočtem a nechal postavit nejmenší ze tří pyramid v Gíze. Socha, kterou odhalili archeologové v úterý při vykopávkách na severu Izraele, je podle odborníků jedinečná hned z několika důvodů.
"Je to jediná monumentální egyptská socha objevená kdy v Levantě - tedy na území dnešního Izraele, Libanonu a Sýrie. Je to také jediná známá sfinga tohoto krále, ani v Egyptě zatím nebyla žádná taková nalezena," řekl agentuře AFP Amnon Ben-Tor, profesor archeologie na Hebrejské univerzitě, která vykopávky v lokalitě Tel Hazor řídí.
Ve starověkém Egyptě sfinga představovala sochu krále či boha, přičemž lví tělo symbolizovalo sílu. Archeologové v severním Izraeli nalezli asi 50 centimetrů dlouhou spodní část sochy se lvími tlapami. Odhadují, že celá sfinga byla 1,5 metru dlouhá a půl metru vysoká. Podle odborníků je nepravděpodobné, že by se socha mohla dostat do oblasti již za vlády krále Menkaurea. Jak se tam ale dostala, zůstává zatím záhadou.
Šlo zřejmě o dar
Jednou z možností prý je, že ji s sebou přinesli Kananejci, kteří ovládali a drancovali část Egypta na přelomu 17. a 16. století před naším letopočtem. Vedoucí vykopávek Ben-Tor se domnívá, že se sfinga do Tel Hazoru nejspíš dostala jako dar poslaný nějakým pozdějším egyptským vládcem.
"Je možné, že sochu poslal nějaký egyptský panovník králi v Hazoru, což byl nejvýznamnější vládce tohoto regionu," řekl.
O Hazoru, který je nejdůležitější izraelskou archeologickou lokalitou a od roku 2005 figuruje na seznamu dědictví UNESCO, se zmiňuje v bibli Jozue jako o nejkrásnějším městě kanaanského království. V Hazoru byly nalezeny důkazy o civilizaci z 27. století před naším letopočtem. V 18. století př.n.l., tedy zhruba v době Abrahama, se stalo město ležící na obchodní tepně mezi Egyptem a Babylonií střediskem obchodu se stříbrem, zlatem, drahokamy a cínovými předměty.