Článek
Fudži ční ze země jihozápadně od Tokia. Se svými 3776 metry nadmořské výšky je nejvyšší horou Japonska, která se stala motivem velkého množství japonských historických uměleckých děl, včetně tradičních dřevotisků.
Vulkán Fudži, který naposledy vybuchl před 300 lety, obklopují jezera, národními parky, chrámy a svatyně. Japonci tuto sopku kdysi uctívali jako posvátnou horu. Obdobný význam má také pro vyznavače šintoismu a buddhisty. Do roku 1868 byl přístup na její vrchol povolen jen mužům.
Podle japonské národní turistické organizace vystoupí na horu Fudži každoročně na 300 tisíc lidí, kteří tak následují příkladu náboženských poutníků z minulých staletí. Většina z nich velikán zdolá v krátké letní lezecké sezoně.
Mapa světového dědictví se ještě rozšíří
Japonsko má i s Fudži 17 zápisů na seznamu světového dědictví UNESCO, dvanáct z toho je kulturních památek a čtyři jsou přírodní.
UNESCO během nynější konference v Phnompenhu zapsalo na svůj seznam například italskou sopku Etnu či 16 dřevěných kostelů z oblasti polských a ukrajinských Karpat. Na jednání, které potrvá do 27. června, se rozhoduje o 31 návrzích na zápis na seznam přírodního či kulturního dědictví organizace.
Mezi uchazeči jsou například město Agadez v Nigeru, vila slavného rodu Medicejských v Itálii či kanadská vesnice Red Bay s pozůstatky velrybářských osad.