Rolník Jang do obnovy několika set metrů Velké čínské zdi hluboko v severozápadním vnitrozemí Číny investoval pět miliónů jüanů (téměř 16 miliónů korun) a roky úmorné práce. „Zpočátku lidé nechápali, proč jsem se do toho projektu pustil. Měli mě za blázna,“ řekl dvaapadesátiletý muž.

Velká čínská zeď není souvislou stavbou. Její úseky se táhnou tisíce kilometrů od Šang-chaj-kuanu na východním pobřeží k Ťia-jü-kuanu na okraji pouště Gobi. Na některých místech je zeď zchátralá a prakticky neznatelná. Proto se odhady její délky pohybují mezi 9000 a 21 000 kilometry v závislosti na tom, zda se dnes chybějící partie započítávají či nikoliv.

Znovuzrození zdevastované památky

Budování monumentu začalo ve 3. století před naším letopočtem a některé části se stavěly ještě v období dynastie Ming (1368–1644). Mezi ně patří i Jangova sekce. Když rolník v roce 2000 zahájil práci na obnově, byl tento úsek pouhou zříceninou. Nyní se na místě ruiny skví 790 metrů okrově žluté zdi, jež se táhne od malé pevnosti přes kamennou planinu a ozdobená několika strážními věžemi šplhá vzhůru na kopec.

Řada úseků významné čínské památky je v katastrofálním stavu.

Řada úseků významné čínské památky je v katastrofálním stavu.

FOTO: Profimedia.cz

Jangovo dílo je tvořeno omítnutými cihlami a jeho výška dosahuje 4,5 metru. „Lidé byli skeptičtí, protože se domnívali, že oprava zdi je věcí vlády,“ vysvětlil Jang. Rolník ve své části zdi zřídil vstup pro turisty i s parkovištěm a rybníčkem. Jeho manželka Tchao Chuej-pching vybírá u stolku pod širým nebem vstupné 25 jüanů (asi 79 Kč).

Rolníkova příležitost přišla v roce 1999, kdy místní úřady vyzvaly občany, aby se sami pustili do obnovy zdi. Činitelé dali Jangovi povolení začít se stavbou a rolník k tomu použil peníze z vlastních úspor a také z půjček od příbuzných. V uplynulých desetiletích Velkou čínskou zeď značně zpustošili rolníci, kteří z ní kradou kameny na stavby. Své udělaly i stavební čety, jež skrz ni budují silnice a železnice.

Konec občanské pomoci

Jakmile Čína začala bohatnout, vláda si postupně mohla dovolit přebírat na sebe břímě obnovy Velké čínské zdi. Zákon přijatý v roce 2006 dal vládě výhradní právo na správu národních památek, Jangův projekt se tak stal ilegálním. Jangovo podnikání pokračuje, ale místní úřady už jednají o převedení práv na zeď. „Zlobí mě to. Nikdy jsem nedostal od vlády při stavbě žádnou podporu,“ říká Jang.

Jedna z nejpopulárnějších částí zdi v Pa-ta-lingu, nedaleko metropole Pekingu, přitahuje o státních svátcích tisíce čínských turistů. Jang na svém úseku napočítá ročně 20 000 návštěvníků, což není nijak zvlášť výdělečné. Přes údolí navíc leží 7,5 kilometru zachované zdi, která je oficiální památkou tvořící součást kulturního dědictví UNESCO.

Velká čínská zeď je obrovským magnetem pro turisty ze všech koutů světa.

Velká čínská zeď je obrovským magnetem pro turisty ze všech koutů světa.

FOTO: Profimedia.cz

Jang přiznává, že stále ještě dluží milión jüanů (zhruba tři milióny korun). „Občas jsem plakal zoufalstvím, ale ničeho nelituji,“ prohlásil. Šéf úřadu kulturního dědictví Jie Jung z města Ťia-jü-kuan uvedl, že Jangova práce byla schválena za mimořádných okolností: „Byla to specifická doba, kdy vláda neměla dostatek prostředků opravovat či chránit dědictví země. Podle nových zákonů a nařízení ale jednotlivci již nebudou moci sami pracovat na opravě památek.“

Rolník Jang by však přece jen mohl na své investici nečekaně zbohatnout, kdyby vláda rozhodla o "opětovném znárodnění" toho úseku zdi, který zrekonstruoval. „Zvažujeme, že bychom ho koupili,“ prohlásil Jie.