Článek
Před každou dovolenou je třeba myslet i na zdravotní rizika s ní spojená. Zvlášť při cestování do exotických zemí hrozí infekční onemocnění. Především pro malé děti. „Stačí pohladit roztomilou kočičku na zahradě luxusního hotelu a zákeřná infekce může propuknout. Ale uhlídejte malé dítě,“ říká doktorka Hana Roháčová z Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí pražské Nemocnice Na Bulovce.
Tvrdí, že s malými dětmi není vhodné cestovat do oblastí s vysokým rizikem, jako jsou Afrika, střední a východní Asie, Jižní Amerika. Tam se vyskytuje hodně infekčních nemocí, které jsou nebezpečné i pro dospělé, pro děti tím více. Kromě toho cesta letadlem trvá řadu hodin a děti v tomto věku cestovatelské zážitky vnímají spíše negativně.
Na dovolené se také zásadně mění charakter potravy, což může vést k zažívacím potížím. „Proto do vzdálených exotických oblastí doporučuji cestování dětí minimálně nad pět let věku. I tak by se mělo jednat o pobyt v dobrém hotelu s ověřenou přípravou stravy,“ tvrdí primářka Roháčová a dodává: „Rizikovější a méně pohodlné jsou pro děti určitě poznávací zájezdy než pobyt na jednom místě. Z exotických míst je pro děti bezpečnější asi turisticky zkušené Thajsko, z méně exotických turecká Riviéra, Egypt, Tunis. Bez velkých rizik jsou Kanárské ostrovy či Madeira.“
Průjmy jsou nejčastější
Nejčastějšími zdravotními potížemi při cestování jsou průjmy. U malých dětí poměrně rychle nastává odvodnění, často se přidá i zvracení a hrozí rozvrat vnitřního prostředí. Malárie je nebezpečná pro děti i dospělé, nicméně v dětském věku může být průběh opravdu těžší než v dospělosti. Vzhledem k tomu, že česká populace nemá žádné obranné protilátky, mohou při masivní nákaze selhávat různé orgány a hrozí i úmrtí.
„Většina dětských pacientů si přiváží právě průjmová onemocnění, výjimkou není ani žloutenka typu A. Měli jsme například pacienty, kdy si celá rodina včetně malých dětí přivezla ,suvenýr‘ z Turecka ve formě bakteriální úplavice,“ vzpomíná primářka.
Jak se na cestu připravit
Děti se na cestování připravují podobně jako dospělí. Doporučuje se navštívit některé z očkovacích center a zde konzultovat možná očkování, zajištění proti malárii apod. Pokud má dítě speciální stravu či užívá léky, nezapomenout je přibalit s sebou. Je nutné poučit děti o přísné hygieně rukou či zákazu jíst na ulici.
Pozor také na kontakt s cizími zvířaty – nehladit, nekrmit! A to ani psíka či kočku v hotelu. „Klienti k nám potom přicházejí a chtějí ujištění, že se jim nemůže nic stát, tedy že se nemohli nakazit vzteklinou. Ale to nelze s jistotou říci, pokud klient přijíždí z oblasti, kde se vzteklina vyskytuje. Čeká ho potom série několika injekcí, které sice nejsou příliš bolestivé a snášejí se dobře, ale rozhodně to není to, co by si cestovatel měl odnést jako vzpomínku na pobyt v cizině,“ konstatuje primářka Roháčová.
Rizikový sex
Roháčová dále radí vyhýbat se sexuálnímu kontaktu s neznámou osobou. Hrozí nákaza žloutenkou typu B. Proti ní je naštěstí převážná většina našich turistů již očkována. Nakazit se však mohou i žloutenkou typu C, virem HIV a dalšími pohlavně přenosnými chorobami.
Čeho se vyvarovat na cestách
Jako zdroj pitné vody použít pouze balenou značkovou vodu a tou si i čistit zuby.
Nepoužívat led do nápojů, protože může být vyroben z kontaminované vody.
Jíst ovoce, které se dá oloupat, před oloupáním ho omýt.
Nejíst zmrzlinu a jídla, která neprošla tepelným zpracováním.
Nejíst syrovou zeleninu – je často hnojena výkaly.
Nekupovat potraviny od pouličních prodavačů, vyhýbat se nepřevařenému mléku, syrovým nebo jen částečně vařeným plodům moře.
Nemýt se v neznámých vodách.
Bezpečnou potravinou je všude, díky tepelnému zpracování, chléb.
Vyhýbat se pouličním restauracím.
V letadle nákaza pneumokokem ani meningokokem příliš nehrozí, nicméně proti velké části těchto infekcí je možné očkování. V místech s klimatizací hrozí nákaza bakterií legionelou. Ta je nebezpečná především pro oslabené osoby, ale nakazit se mohou i zdraví lidé. Po návratu domů z ciziny bychom měli pečlivě sledovat svůj zdravotní stav, a to proto, že některé nemoci, které „chytneme v zahraničí“, se mohou projevit až po návratu.