Přibližně šedesát kilometrů od Berlína se nachází bývalá nemocnice a sanatorium Beelitz Heilstätten. S poraněním nohy se tu léčil na podzim roku 1916 i Adolf Hitler. Komplex asi šedesáti budov fungoval svého času jako malá vesnička. Byla tu pošta, restaurace, pekařství i řeznictví.

Čerstvý vzduch pomáhal hlavně pacientům s plicními chorobami, jakou byla třeba v první polovině minulého století poměrně rozšířená tuberkulóza. Ušlechtilý smysl tohoto místa ale odvály roky zanedbávání. Dnes už jsou tu k nalezení jen polorozpadlé kostry domů, jejich útroby bezvýsledně chrání rozbitá okna a dveře. V interiéru pak zvědavci sem tam narazí na zrezivělé lavory, nemocniční postele či zubařské křeslo.

Zdi budov jsou poznamenané časem a sprejery.

Zdi budov jsou poznamenané časem a sprejery.

FOTO: Profimedia.cz

Dlouhé a prázdné chodby připomínají kulisy hororových filmů. Ve skutečnosti se tu ale natáčely například snímky Pianista nebo Valkýra. Ponuré prostory vábí také sprejery, kteří místo jak se patří označkovali, nebo fotografy, kteří se tu snaží vytvořit jímavé obrázky. V těchto budovách takový úkol není nijak těžko splnitelný.

Přestože je na zdi vedoucí okolo komplexu cedule se zákazem vstupu, nikdo ji nerespektuje. Na vlastní nebezpečí se sem kromě alternativních umělců vypraví i skupinky zvědavých turistů. A klidně mohou, v rozpadajících se budovách Beelitz Heilstättenu už stejně není co zničit.