Již na počátku 12. století byl založen knížetem Vladislavem I. v místě dnešního Českého Dubu hrad Vladislavice s románským kostelem. O necelých 100 let později zakládá Havel z Lemberka s manželkou Zdislavou, svatořečenou v roce 1995, johanitskou komendu (opevněný klášter) a klášterní město. Tehdy bylo pojmenováno Světlá. Nový název Dub je spojován s návštěvou císaře a krále Karla IV. v roce 1357 a povýšením tehdejší trhové vsi na právní město s vlastním znakem.

Komenda a celé panství mnohokrát změnily svého majitele, v roce 1429 komendu dobyli husité. Jak se lze dočíst na stránkách místního muzea, mělo se za to, že budovy českodubského kláštera zanikly beze stopy v husitských válkách.

Teprve až stavebně-historický průzkum prováděný Podještědským muzeem od roku 1991 ve zdejším zámku, vedl ke znovuobjevení a v roce 1993 také ke zpřístupnění prostor původního kláštera. Na objevení komendy, ukryté v základech domu, měl velkou zásluhu tehdejší ředitel muzea Tomáš Edel.

Podzemí johanitské komendy

Temné podzemí johanitské komendy.

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Na konci 15. století bylo město vypáleno, zanikl také původní románský kostel svatého Ducha se špitálem. Nynější název města Český Dub se poprvé objevil na Műllerově mapě Čech v roce 1720. Obrovský stavební rozvoj se datuje od roku 1843, kdy Franz Schmitt zakládá jednu z nejúspěšnějších textilních firem rakouské monarchie.

Děti v muzeu uvidí hračky

Se jménem továrníka Schmitta je spojena další oblíbená turistická zastávka, a sice Podještědské muzeum, které stojí půl kilometru od komendy. Schmitt dal vilu původně postavit pro svého zetě Konráda Blaschka v letech 1880–1881. Od roku 1945 v jejích prostorách funguje Podještědské muzeum, které návštěvníky láká na dochovaný dřevěný nábytek s unikátní šablonovou malbou, obrazy, secesní halový prostor, ale také na pozůstalost spisovatelky Karolíny Světlé.

Historická školní třída

Historická školní třída včetně učitelského kostýmu.

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Děti v muzeu přivítají nejen pokoj se starými hračkami včetně houpacího koně, ale třeba také pohled na dobovou školní třídu. Vyzkoušet si návštěvníci mohou jeden z nejstarších vysavačů na ruční pohon, při jehož domácím používání by se člověk pořádně zapotil. Vedení muzea připravuje pro turisty i výstavní prostory. S koncem dubna skončila také putovní výstava repliky Ďáblovy bible, která se svými 75 kilogramy stála přes 300 tisíc korun.

Průvodce muzea ukazuje návštěvníkům Ďáblovu bibli

Průvodce muzea ukazuje návštěvníkům Ďáblovu bibli opatrně a v rukavicích.

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Po návštěvě johanitské komendy, při které navštívíte podzemí, velkou románsko-gotickou síň a kapli svatého Jana Křtitele, v jejíž kryptě jsou uloženy ostatky johanitských řeholníků, může turista zavítat na českodubské náměstí. Tomu vévodí budova radnice. V centru náměstí je Mariánský sloup a kousek odtud je věž Hláska s částí městských hradeb. Při cestě sem stojí řeznictví, v jehož místech se v minulosti popravovalo.

Na pohřebišti byl nalezen vzácný kříž

Český Dub je z historického pohledu významný ještě dalším objevem učiněným v roce 2003. Na johanitském pohřebišti archeologové nalezli ostatkový kříž v hrobě neznámé ženy. Románský pozlacený kříž je posázený drahými kameny a má dvě příčná ramena. Jedno z nich obsahuje ostatky zemřelého. Odborníci jeho stáří datují do přelomu 12. a 13. století. Ve městě by ho ale turisté hledali zbytečně, kříž je totiž uložen v trezoru v Praze. V České republice je znám už jen jeden ostatkový kříž, a to ten Závišův. Záviš z Falkenštejna byl významný český šlechtic 13. století, nakonec popravený pod hradem Hluboká.

Johanitská komenda

Johanitská komenda je zvenku poměrně nenápadná.

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Komu zbyde čas i chuť, může se podívat do zámeckého parku se Schmittovým zámkem, který ale není přístupný, protože v něm dnes funguje domov důchodců. Volně přístupný je ale hřbitov kousek od centra města, kterému dominuje kostel Nejsvětější trojice se Schmittovou hrobkou z roku 1873.

Že v Českém Dubu lze strávit i vícedenní dovolenou, svědčí i sportovní areál s hotelem, kde si návštěvníci mohou zahrát fotbal, basketball a další sporty. V létě lze využít i bazén. Samozřejmostí jsou cesty do celého Libereckého kraje, včetně blízkého Ještědu.

Hláska s části městských hradeb

Kamenná Hláska s částí městských hradeb.

FOTO: Ondřej Kořínek, Novinky

Muzeum a komenda jsou přístupné pouze s průvodcem, a to od středy do neděle. Prohlídky začínají vždy v celou hodinu. Plné vstupné do obou objektů je 100 Kč, zlevněné 60 Kč.