Náročná rekonstrukce i nakládka pancéřového vlaku proběhla ve zvolenských železničních opravnách. „Náklady na přepravu tam a zpátky ve výši 140 tisíc eur a pojištění hradí nizozemská strana,“ řekl Právu ředitel banskobystrického muzea Slovenského národního povstání (SNP) Stanislav Mičev, který byl u nakládky osobně přítomen.

„To víte, je to moje srdeční záležitost. Navíc hodnota vlaku je nevyčíslitelná,“ dodává.

Zrekonstruovaný tankový vůz před převozem do Nizozemska.

Zrekonstruovaný tankový vůz před převozem do Nizozemska.

FOTO: Ivan Vilček, Právo

Pancéřový vlak je stále pojízdný, ale do Nizozemska ho přepravily kamióny. „Na trati se může pohybovat pouze třicetikilometrovou rychlostí. Uvažovali jsme také o převozu lodí, ale jako nejlevnější a nejrychlejší varianta se ukázaly kamióny,“ vysvětluje Mičev.

Postavili ho za dva týdny

Pancéřový vlak Štefánik má dva originální vozy, tankový a kulometný, a dvě repliky — tykadlový a dělový vůz. V průběhu SNP v roce 1944 zasáhly do bojů celkem tři pancéřové vlaky. První z nich byl právě Štefánik, který byl postaven za neuvěřitelné dva týdny.

Po porážce povstání se pancéřové vlaky staly kořistí německé armády, která je odvezla do Milovic u Prahy. Celých 60 let byly jednotlivé části pancéřového vlaku pouze statickými exponáty. V roce 2009 slavil pancéřový vlak triumfální návrat na tratě.

Kulometný vůz připravený k naložení a převozu.

Kulometný vůz připravený k naložení a převozu.

FOTO: Ivan Vilček, Právo

„Proběhla rekonstrukce, která byla vykonaná tak, aby vlak byl schopen pohybovat se po vlastní ose. V letech 2009 až 2011 jsme s vlakem projeli po Slovensku 1744 kilometrů a v bojových ukázkách ho vidělo přes 100 tisíc lidí,“ říká manažer Muzea SNP Dalibor Lesník.

Pozvání do Holandska

Bojových ukázek si všiml na internetu ředitel železničního muzea v Utrechtu Peter-Paul de Winter a okamžitě pozval Slováky na výstavu kolejové techniky. „Výstava potrvá až do září a dovolím si tvrdit, že náš pancéřový vlak bude jeho ozdobou, protože je jediným pojízdným vlakem svého druhu na světě,“ neskrývá nadšení Lesník.

Při náročné rekonstrukci vozů pancéřového vlaku našli dělníci stopy po projektilech z období 2. světové války. Vedoucí provozu železničních opraven Peter Oravec ukazuje, že vozy dostaly také nový nátěr.

„Kulometný vůz byl ve velmi špatném stavu. Desítky let stál venku a dřevěné části byly shnilé,“ vysvětluje Oravec, železničář tělem i duší. Osobně řídil nakládku a dohlížel na to, aby se nic nepoškodilo. „Přece nepoškodíme něco, co jsme pracně několik měsíců opravovali,“ dodal.

Kulometný vůz naložený na kamionu připravený na dlouhou cestu za hranice Slovenska.

Kulometný vůz naložený na kamiónu připravený na dlouhou cestu za hranice Slovenska.

FOTO: Ivan Vilček, Právo

V průběhu SNP měly pancéřové vlaky vyřešit zoufalý nedostatek těžkých zbraní povstalecké armády. Celkem se postavily tři takové vlaky. Pro nedostatek materiálu byly „opancéřované“ kotlovým plechem. Zmíněný Štefánik byl dokončen za dva týdny a druhý Hurban dokonce za pouhých jedenáct dnů.

Do bojů vlaky zasáhly především u Staré Kremničky a v Čremošném. Třetí pancéřový vlak Masaryk byl nasazen do bojů na trati Brezno-Červená Skala. V posledních dnech odporu byly vlaky soustředěny v prostoru Harmenc-Uľanka. Zde je členové osádek opustili a po porážce povstání se vlaky staly válečnou kořistí německé armády. Ta je přesunula do Milovic u Prahy, kde bylo výcvikové středisko německých pancéřových vlaků. Po skončení války se na Slovensko vrátily tři vozy. Dva se podařilo zachránit, třetí skončil ve šrotu.