Poklad, který byl objeven v roce 1935 při přestavbě košického finančního ředitelství, je v Evropě jedinečný. Lidé jej za hranicemi východoslovenského města mohou vidět díky tomu, že speciální trezorová místnost v muzeu, kde je dlouhodobě uložen, se několik let rekonstruuje.

Ostravské muzeum kvůli pokladu zpřísnilo bezpečnostní opatření. "Ty stálé zabezpečovací systémy, které máme, jsme ještě trochu doplnili," řekla ředitelka muzea Jiřina Kábrtová. Fakt, že Ostrava je partnerským městem Košic i dlouhodobá spolupráce Ostravského muzea s košickými, jsou podle Kábrtové důvodem, proč poklad svou pouť po středoevropských městech končí právě tady.

Putovní cennosti

Od roku 2008 mohli košický skvost vidět lidé v Bratislavě, Praze, Budapešti a Krakově. Od srpna bude opět vystavený ve specializovaných prostorech v Košicích. Cena jednotlivých mincí by se podle hlavního kurátora výstavy Marka Budaje na numismatickém trhu pohybovala mezi zhruba 300 až 30 tisíci eury (asi 7600 až 770 000 korun).

Hodnota celého pokladu je ale nevyčíslitelná. "Je třeba si uvědomit, že je to jedinečný poklad nejen pro Slovensko, ale pro celou Evropu. Takové se v současnosti neobjevují," řekl kurátor. Poklad pochází ze zhruba 75 tehdejších evropských zemí. Nejstaršími mincemi v nálezu jsou sedmihradské dukáty z roku 1402 a nejmladšími dukáty z roku 1679.

Nejvzácnějšími exponáty výstavy jsou tři renesanční medaile, z nichž vyniká jezdecká medaile Ferdinanda I. z roku 1541 o váze 69,35 gramu. Jejím autorem je renesanční medailér Krištof Fuessel a na světě jsou jen asi tři exempláře. Cennými exponáty je také osm dvojdukátů ražených v letech 1607 až 1621 Janem Jiřím ve slezském Krnově.

Šikovně ukrytý

Podstatná část mincí, pocházející z Nizozemska, je podle Budaje zřejmě vyrobena ze zlata dovezeného z Ameriky. Řekl, že pro běžného člověka bylo v tehdejší době nemožné takový poklad nashromáždit. Jeho majitel musel být podle kurátora opravdu bohatý. Jmění zakopal v měděné schránce (ta je rovněž součástí výstavy) pod podlahu v tehdejším sídle Spišské komory zřejmě někdo ze čtyř lidí: předseda komory nebo někdo z jeho tří poradců.

Stalo se tak pravděpodobně v neklidných dobách takzvaného Tököliho povstání kolem roku 1682. Tři z oněch čtyř lidí v následujících letech zemřeli a poklad si už nikdo nevyzvedl. Nenašli ho ani řemeslníci při rekonstrukci domu v 18. století. Dnes už ale poklad čítá o jednu minci méně, než v něm bylo při nalezení roku 1935. V 70. letech minulého století se jedna z mincí ztratila.

Návštěvníci muzea si poklad mohou prohlédnout od pondělí do pátku od 09:00 do 17:00, v soboty od 09:00 do 13:00 a v neděli od 13:00 do 17:00. Vystavený bude do letošního 5. května. Vstupné do muzea stojí dospělého 60 korun, děti platí 40 korun.