Článek
Jen 14 kilometrů dlouhý a místy až dva kilometry široký kus souše ve Východofríském souostroví v Severním moři patří mezi místa, která si mnohé německé rodiny oblíbily pro letní dovolenou. Nabízí dostatek příležitostí k jízdám na kole a plavání.
Můžete si v klidu vychutnat prázdninovou pohodu v některé z místních kaváren či restaurací nabízejících speciálně upravené čerstvé ryby a další mořské živočichy nebo se nechat okouzlit tamější atmosférou, připomínající rozmarný přelom 19. a 20. století. Už tehdy ročně zamířilo na Norderney na 25 tisíc turistů.
Mořské lázně fungují na ostrově, tvořeném převážně až dvacetimetrovými písečnými dunami, již od roku 1797. Pláž, která tak zabírá téměř celý ostrov, přilákala k odpočinku kupříkladu německého básníka Heinricha Heineho či prvního německého kancléře Ottu von Bismarcka a léčil se tady i proslulý pražský rodák, spisovatel Franz Kafka.
Mnichov rozhodl: název musí pryč
Protože ostrov žije z turistiky, neobejde se bez patřičné reklamy. V posledních dvou letech k tomu místní úřady využívají internetový portál nazvaný Facebox. Vznikl tak, že místní dostali nápad přeměnit starý nákladní vůz na jednoduchou budku podobnou té, kde se můžete nechat vyfotografovat automatem a získat okamžitě snímky na občanský průkaz a pas. Na Norderney je vybavena pouze stolem, lavicí a kamerou. Návštěvníci sem mohou kdykoli zajít, zadarmo si nahrát nejrůznější video vzkazy a pak je umístit na Facebook nebo YouTube, největší internetový server pro bezplatné sdílení videonahrávek.
Inga Devermannová, která se stará o propagaci ostrova moderními technologiemi, říká, že videonahrávky pro portál Facebox pečlivě vybírala a rozhodně je nedávala na internet všechny. Každý den nahraje zprávu na třicet návštěvníků. Všichni si pobyt na ostrově pochvalují a zájemcům, kteří se sem teprve chystají, radí, co a kde navštívit. Lidé na nahrávkách zpívají, vyprávějí vtipy, pozdravují doma babičku nebo se v budce mačkají, protože si chtějí pořídit skupinovou video zprávu.
„Náš ostrov není v zahraničí příliš známý a žije tu jen šest tisíc stálých usedlíků. Portál, který provozujeme, je proto dobrou, slušnou reklamou, navíc zadarmo,“ říká Davermannová. Malá fotokabina na kolečkách ale neunikla pozornosti Facebooku.
Jeho právník upozornil na problém místní úřady a současně se obrátil na Německý úřad pro patenty a ochranné známky. Podrobná čtrnáctistránková zpráva, kterou mnichovský úřad vypracoval, přiznává, že podoba mezi oběma názvy je příliš velká a pravděpodobnost, že se budou vzájemně zaměňovat, proto vysoká. Nebezpečí záměny podle spolkového úřadu ještě vzrůstá, pokud o Faceboxu mluvíme německy. Při telefonním hovoru je již téměř nemožné oba názvy od sebe rozeznat. Mnichovská instituce proto došla k závěru, že Facebox musí skončit.
Vůz přežije
Samotný vůz ale přežije. V 19. století se dobře vychovaní muži a ženy nekoupali společně. Pojízdné vozy proto byly součástí společenské etikety a umožňovaly urozeným dámám, aby se ponořily do mořské vody, aniž by je ze břehu svlékali očima zvědaví muži. Ještě předtím, než vůz zaparkoval ve vodě, mohly se v něm návštěvnice beze spěchu převléci do celotělových plavek, které měly k dnešním často symbolickým bikinám hodně daleko.
„Můžeme s tím žít. Nechceme v žádném případě poškozovat Facebook,“ tvrdí Hans Rass, náměstek ředitele společnosti, která zajišťuje v médiích ostrovu reklamu. V nerovné právní bitvě mezi malým Davidem a Goliášem, představovaným velkou sociální sítí vydělávající ročně stamilióny dolarů, přinesla ostrovanům porážka nevídaný ohlas v médiích.
„Faceboxová kampaň nám v Německu získala nové příznivce,“ přiznává Devermannová. „Problémy, které nám konflikt způsobil, za tu námahu stály, a navíc jsou jen chvilkové. Chceme v provozování naší fotokabiny pokračovat, jen pod jiným jménem.“ Úřady na Norderney ho vyberou ještě před tím, než začne letní sezóna.