Článek
Alberobello v jihovýchodní Itálii vzniklo v 17. století jako provizorní koloniální osada. Oblast si tehdy začal podmaňovat šlechtický rod z Conversana, který osadníkům zakázal používat při stavbě obydlí maltu. Aby se domy mohly následně rychle zdemolovat.
O století později ale získalo městečko svobodu. Domy se tedy nebořily, naopak ještě dnes v nich místní žijí. Ve čtvrti Piccolo lze nahlédnout do zdejší každodenní rutiny, vzdálenější čtvrť Rione Monti je pak vyhrazena pro turisty.
Na vrcholku stejnojmenného kopce byl v minulém století vystavěn kostel přesně zapadající do stylu místní architektury. Kostel sv. Antonína, jedna z oblíbených turistických zastávek v Alberobellu, prošel před osmi lety rekonstrukcí. Na každoroční příval návštěvníků je tedy v plné síle.
Architektonickým lákadlem jsou nejen díky vápnu zářivě bílé a zdánlivě chatrné zdi místních domků, ale také jejich šedivé kupolovité střechy, které zdálky působí trochu jako bohatá úroda žampionů. Městečko Alberobello se v roce 1996 stalo součástí světového dědictví UNESCO.