O jeho záchranu a udržení ve vodách se snaží už řadu let i v Rybí líhni Správy Národního parku Šumava v Borových Ladech. „Jedna samička mníka má až 800 tisíc jiker, které použijeme k odchovu. Momentálně máme osm milionů oplozených jiker, u nichž začíná období inkubace. Do dospělosti se jich však dožije jen několik tisíc,“ řekl Právu vedoucí rybí líhně Josef Šperl.

Mník jednovousý vyhledává úseky s dobře prokysličenou a čistou vodou. „Čím je studenější, tím je to pro něj lepší a tím je aktivnější. Pomáhá pak i ostatním druhům ryb, neboť se v řece chová stejně jako liška v lese,“ podotkl Šperl s tím, že na území Národního parku Šumava jsou čtyři rybářské revíry - Řasnice, Teplá a Studená Vltava a Křemelná, což představuje zhruba 35 kilometrů řek, kde se dá lovit.

Mník i přes péči rybářů patří stále k ohroženým druhým.

Mník i přes péči rybářů patří stále k ohroženým druhým.

FOTO: Pavel Pechoušek

Podle zarybňovacího plánu, který stanovilo ministerstvo životního prostředí, musí správci parku do těchto řek vypouštět pstruha potočního, lipana podhorního, mníka jednovousého a střevli potoční, což jsou ryby, které do šumavských řek historicky patří. Od doby, kdy mníka na Šumavě vysazují, se zde jeho počet minimálně zdvojnásobil.

Mluvčí šumavského národního parku Pavel Pechoušek připomněl, že lov ryb v řekách na území národního parku má ale zvláštní pravidla. Rybáři tu chytají metodou „chyť a pusť“ na háčky bez protihrotu a mohou si odnést pouze ryby, které do vod na území parku nepatří, třeba pstruha duhového, nebo dravé ryby, jako jsou třeba štika, bolen nebo okoun. Pstruhy i lipany musí rybáři vrátit zpět do řeky.