„Prostor je natolik geniální, že na něm není co měnit,“ říká správce knihovny Peter Králik. Při povídání o knížkách je cítit, že jeho slova nejsou jen rutinou průvodce, vychází přímo ze srdce. „Zdejší knihovna je mojí srdeční záležitostí,“ přiznává.

Knihovna vznikla ve Vídni kolem roku 1774 a založil ji podporovatel umění hrabě Anton Juraj Apponyi z Oponic. „Hrabě udělal závratnou kariéru u císařského dvora a vídeňské paláce od sklepů až po střechu zaplnil knihami. Jeho sbírka čítala přes 30 tisíc vzácných děl,“ začíná povídání Králik.

Správce knihovny Peter Králik

Správce knihovny Peter Králik

FOTO: Ivan Vilček, Právo

Rod Apponyiovců se usadil Oponicích v roce 1392. „Zůstali zde až do roku 1935. Šest století nás opravňuje říct, že to byli opravdu patrioti zdejšího kraje,“ říká Králik.

Stěhování z Vídně

Císařský diplomat Anton Apponyi nechal knihovnu přestěhovat lodí do Bratislavy. Umístil ji do svého paláce. „Od roku 1827 do roku 1846 plnila funkci veřejné knihovny. Lidem vzkázal: Učte se, vzdělávejte se a nic za to neplaťte. Takové gesto v té době nemělo obdoby,“ řekl správce knihovny. Když bratislavští radní přestali knihovnu finančně podporovat, uražený Apponyi ji přestěhoval do Oponic.

Kvůli knihám dal postavit v severním křídle zámku impozantní místnost. Dnešní dřevěný mobiliář je pouze věrnou kopií, protože původní byl zničen po roce 1948. Posledním z rodu Henrich Apponyi se dožil jen 52 let. Jako císařský diplomat se po rozpadu Rakousko-Uherska stal nepotřebným.

Krásně zrekonstruovaný zámek v Oponicích

Krásně zrekonstruovaný zámek v Oponicích

FOTO: Ivan Vilček, Právo

„Vzdal se veřejného života, stáhl se do ústraní na panství v Oponicích. Získal československé občanství a toulal se v cizině. V roce 1924 absolvoval expedici do východní Afriky, v roce 1930 navštívil Indii a Tibet,“ vysvětluje Králik.

Roosevelt, Bakerová a mahárádža

Hrabě zval do Oponic přátele. V roce 1910 zde dva dny pobývala dynastie Rooseveltových, jejíž členové se v okolí zúčastnili lovu. Jezdil sem také americký miliardář Thomas Cardeza z Filadelfie. Při návratu z Evropy v roce 1912 přežil ztroskotání Titaniku.

„Největší rozruch v kruzích Apponyiho přátel způsobila návštěva tehdy světoznámé Josephine Bakerové. Jako překvapení jednoho z častých večírků zpívala a tančila přímo v knihovně na biliardovém stole,“ ukazuje Králik. V prosinci 1930 do Oponic zavítal jeden z nejbohatších mužů světa, mahárádža z Patialy.

Billiardový stůl, na kterém tančila herečka, zpěvačka a tanečnice Josephine Bakerová.

Biliardový stůl, na kterém tančila herečka, zpěvačka a tanečnice Josephine Bakerová.

FOTO: Ivan Vilček, Právo

„Lovil v okolí a večer se bavil u cikánské kapely přivezené z Budapešti,“ uvedl správce.
Henrich Apponyi zemřel 5. prosince 1935 v Berlíně. „Byl posledním z klanu Apponyiovců, protože se nikdy neoženil a neměl děti. Zámek koupila rodina Slezákova z Bratislavy, která zde žila 13 let. Podařilo se jim ochránit zámek v roce 1945 při přechodu fronty, ale po roce 1948 ho již nezachránili. Nový režim udělal z knihovny obilnou sýpku,“ konstatuje správce Peter Králik.

Osm let se zde sušilo obilí, cibule a ořechy. Vzácné knihy byly stále v regálech, sedal na ně prach z obilí. Knihovna se doslova hemžila hlodavci a rozbitými okny sem létali ptáci.

Knihy zachránil profesor Gajdoš

Ve zbytku zámku byl závod na výrobu vína, politická a zemědělská škola i kancelář místního zemědělského družstva. Celý zámek chátral. „Jediným světlým okamžikem nešťastných padesátých let byl příchod uznávaného profesora knihovědy a západních jazyků bratislavské univerzity Jozefa Gajdoše.

Po roce 1948 se stal nepřítelem lidu a do Oponic přijel přímo z věznice Valdice u Jičína. Z devítiletého trestu mu odpustili rok a poslali ho zdokumentovat apponyiovskou knihovnu. Profesor Gajdoš zde strávil v létech 1956 až 1958 dva nesmírně těžké roky, ale knihovnu doslova zachránil,“ dodal Králik.

Hotel se vzácnou knihovnou

V roce 1972 byly převezeny knihy z apponyiovské knihovny do Martina do depozitu Matice slovenské. V roce 1992 se Králik stal iniciátorem myšlenky založení muzea v Oponicích.

„Obec mi to umožnila, takže jsem mohl přivézt zpět do Oponic prvních 1700 knih z původní apponyiovské knihovny. Snil jsem o tom, že se jednou do Oponic vrátí celá knihovna. Dnes si říkám, že se vyplatí snít,“ dodal.

V roce 2007 koupila zámek, stále v dezolátním stavu, švýcarskoslovenská společnost. Noví majitelé zde zřídili hotel, ale zachovali i knihovnu.

V Praze zmizelo 8700 knih

V knihovně je dnes pouze třetina původních knih. „Anton Apponyi prodal v roce 1818 přes pět tisíc knih na aukci ve Vídni. Knihovna doplatila také na to, že cesty Henrika Apponyiho do ciziny přesahovaly jeho finanční možnosti a půjčoval si dost peněz. Po jeho smrti si věřitelé začali uplatňovat nároky a knihovna se dostala do exekuce.

Jeden z největších věřitelů hrabě Ľudovít Károlyi dal za protektorátu odvézt na nákladních vozech deset tisíc knih do Prahy do antikvariátu Karla Zinka a v červnu 1939 se na Václavském náměstí konala aukce apponyiovské sbírky. Prodalo se 1302 svazků.

Následkem politických událostí zůstalo v Praze téměř 8700 knih a na Slovensko se již nikdy nevrátily.

Vzácná knihovna Apponyiovců

Vzácná knihovna Apponyiovců

FOTO: Ivan Vilček, Právo

„Mluvím o velké jizvě, kterou to knihovně způsobilo. Netušíme, kde ty knihy skončily. Byli bychom velmi rádi, kdybychom po nich objevili stopu,“ nevzdává se správce knihovny.

Při východu z knihovny se může návštěvník projít nádherným parkem a obdivovat zrekonstruovaný zámek. Noví majitelé investovali do rekonstrukce zámku přes 17 miliónů eur. Rekonstrukce byla ukončena v září 2011. Knihovna je otevřena od prvního října 2011 a už ji navštívilo devět a půl tisíce zájemců.