Bunkr se jmenuje D-0, ale častěji je známý jako ARK (Armádní rezervní velitelství) nebo jako Titův atomový bunkr. Stavěli jej tajně, dokonce byl zařazen do sekce "nejvyšší státní tajemství". Výstavba nakonec trvala celých 26 let, od března roku 1953 až do září 1979. Náklady se vyšplhaly na 4,6 miliardy dolarů.

Bunkr měl v případě války sloužit jako úkryt a ochránit nejvyšší politické a vojenské představitele bývalé Socialistické federativní republiky i v případě atomového nebezpečí. Měl vydržet přímý zásah pumy o síle 20 kilotun TNT, což je více než měla bomba svržená na Hirošimu, napsal server Bosniangenocide.wordpress.com.

Půl roku vydržel s kapacitou 350 lidí

D-0 byl zařízen pro 350 lidí tak, že si dokázal vystačit bez kontaktu s okolím celých šest měsíců. Jeho obyvatelé měli dostatek všeho - od jídla po pitnou vodu, klimatizaci, nechyběla ani televize v každém pokoji, napsal server Atlanticinitiative.org.

Bunkr má tvar koňské podkovy. Na jeho vrcholku jsou obyčejné domky a ani nejbystřejší člověk by neočekával, že se jedná o něco víc, než jen o obyčejné domy. Uvnitř se pak ukrývala nejvíce chráněná část bunkru - prostory navržené pro prezidenta Josipa Broze Tita, jeho manželku Jovanku a vládu. Ve své době se jednalo o luxusně zařízené pracovny v utajení.

V nejhlubším místě dosahuje 202 metrů od podlaží, kde se nachází vchod, což je 280 metrů pod vrcholem hory. Vnitřní prostory bunkru zabírají celkem 6854 metrů čtverečních. Uvnitř bylo postaveno více než 100 ložnic, dvě obrovské konferenční místnosti, pět operačních center s přímými linkami na prezidenta Jugoslávie, dvě kuchyně, pět velkých ředitelství, šifrovací středisko a mnoho dalšího.

Nechybí ani technické zázemí, velký počet místností je také součástí 21 systémů údržby, které obstarávají generátory na elektřinu, cisterny s naftou, klimatizace, operační stoly, systémy na čištění vzduchu a vody atd. Všechny systémy byly pro jistotu zdvojené, aby obyvatele bunkru nepřekvapila nenadálá porucha.

Uvnitř se drží teplota příjemných 23 až 24 stupňů Celsia a přibližně 60procentní vlhkost.

Vnitřní prostory bunkru zabírají celkem 6854 metrů čtverečních.

FOTO: fotobanka Profimedia

Podle oficiálních informací Tito nikdy v bunkru nebyl, ale říká se, že bývalý prezident navštívil městečko Konjic roku 1968.

Během občanské války v 90. letech chtěla jugoslávská armáda bunkr zničit. V květnu roku 1992 vydal tehdejší velitel rozkaz srovnat D-0 se zemí. Příkazu se vzepřelo několik lidí a vznikající bosenská armáda získala zbraně, naftu a další potřebné vybavení. Díky tomu se Titův bunkr zachoval do dnešních dnů.

V současnosti jej využívají umělci jako výstavní galerii. Minulý rok se tu konalo od května do září Bienále současného umění, kde se představili výtvarníci z 18 zemí světa. Umělecký projekt se jmenuje příznačně D-0 ARK. Ironií osudu je fakt, že byl monstrózní bunkr postaven pro úzkou elitu a nyní je otevřen všem.