Romantický Tongeren, nejstarší město Belgie láká na největší bleší trh

Všechny pamětihodnosti se nacházejí ve středu města kolem Grote Markt se sochou hrdinného krále Ambiorixe a půvabnými restauracemi a kavárnami. Jen o pár desítek metrů dál je bazilika Panny Marie s 64 metrů vysokou zvonicí postavená v letech 1240 až 1544 v místech, kde stával kostelík již ve 4. století. Vybudována byla v gotickém slohu a v jejím interiéru najdete rozsáhlou sbírku vzácných uměleckých předmětů. Zajímavý je zejména vyřezávaný hlavní oltář z 12. století a socha panny Marie z ořechového dřeva.

V sousedství baziliky se rozkládá archeologické naleziště s pozůstatky osídlení z 2. století. Ostatně celé podzemí Tongerenu představuje jeden velký archeologický archív s pozůstatky starověkého stavitelství, jako třeba zbytky římské věže ze 4. století.

Ke všem památkám – zbytkům hradeb, radnici, městské věži, ale také domům bekyní – se dostanete, když se projdete po čtyři a půl kilometru dlouhé Ambiorixově cestě.

Uprostřed rušného města je schovaná oáza klidu zvaná Begijnhof. Sem směřují turisté, aby obdivovali atmosféru i uspořádání domů, jež byly postaveny před mnoha stoletími jako útočiště pro béguines – bekyně, světské katolické sestry. Ty tady žily obdobně jako jeptišky, neskládaly však klášterní slib a mohly kdykoliv společenství opustit.

Dnes už tyto domy svému původnímu účelu neslouží, jsou normálně obydlené a patří k jedněm z nejdražších ve městě. Zatímco zvenku je zachováván jejich starobylý ráz, zevnitř jsou zpravidla komplexně renovovány a vybaveny veškerým komfortem. Některé prostornější domy slouží k pořádání výstav či koncertů. Tongerenské domy bekyní byly v roce 1988 zapsány do seznamu světového dědictví UNESCO.

Na malém náměstí stojí osmnáct nejstarších kamenných domů, jimž fasády s komplikovanou římskou konzolí dodávají odstín renesance. Kousek od nich obklopený vysokými stromy je kostel sv. Kateřiny z roku 1257, který hostí bohatou sbírku uměleckých předmětů, zejména soch a obrazů.

Většina návštěvníků nepřijíždí do Tongerenu za historií, nýbrž nakupovat na proslulém bleším trhu. Ostatně Belgie bývá často označována za Mekku bleších trhů západní Evropy a určitě právem, protože nakupování na trzích je velkou vášní většiny Belgičanů. Vyhlášené jsou trhy v Bruselu a Tienenu, ale pokud se týká starožitností, tak trh v Tongerenu nemá konkurenci nikde v Evropě.

Každou neděli ráno, po celý rok, v létě i v zimě, přijíždí na deset tisíc lidí, aby v nastalém mumraji hledali, co jim doma zaručeně nechybí, ale když to objeví, bude pro ně krásné to mít. Až ze Spojených států a z Japonska pravidelně přilétají nákupčí a sehnat na víkend ubytování v tomto třicetitisícovém městě je bez předchozí několikaměsíční rezervace prakticky nemožné.

Co lze na takovém trhu starožitností nalézt? Samozřejmě nábytek a pak také stříbro, příbory, skleničky, vázy a lustry. Plánujete rekonstrukci vašeho starého domu? Potom právě tady objevíte řadu potřebných maličkostí jako třeba dveřní kliky.

Sbíráte staré žehličky či hudební nástroje? Prosím, vybírejte. A pozor, nemusíte jen nakupovat, ale můžete i prodávat. Přednost mají sice stálí prodejci, ale i vy se můžete po zaplacení spíše symbolického poplatku postavit na volná místa a prodávat, ať už jste přijeli odkudkoliv.

Zajímavé je, že na tomto trhu se nesmlouvá. Prodejci znají cenu svého zboží, a když neprodají dnes, tak si týden počkají.

Trh končí úderem poledne a zbývá-li vám do odjezdu vlaku ještě několik hodin času, vypravte se 25 kilometrů na jihovýchod do Henri-Chapelle. Je tam americký vojenský hřbitov, kde je na mořském útesu pohřbeno 7989 amerických vojáků padlých v druhé světové válce.

Většina z nich zahynula v bitvě v Ardenách na konci roku 1944, další pak v následujícím roce při obsazování Německa. Tak jako na všech amerických vojenských hřbitovech v Evropě i tady jsou dlouhé řady bílých křížů. Na sloupech monumentu jsou vyryta i jména 450 nezvěstných.

Henri-Chapelle není ale jediný americký hřbitov v okolí, vydáte-li se pěšky přes nizozemskou hranici, narazíte zanedlouho na obdobný v Margratenu, na němž jsou pohřbeni vojáci padlí při operacích v Nizozemsku. Celkem 8301 padlých, na okolních zdech jsou pak jména 1722 nezvěstných. Vstupní části dominuje mohutná věž ve tvaru hranolu ze světlého kamene a před ním stoji u vodní plochy socha se třemi holubicemi spojenými křídly.