V rámci evropské regionální spolupráce vytipovaly obě země významné přírodní lokality, které stojí za návštěvu, a navzájem je propojily. Jde celkem o třicet míst ve Štýrsku a dalších deset ve Slovinsku. V tomto prostoru se návštěvníci podle své chuti a zálib budou moci věnovat jak sportovním aktivitám (horská turistika, cyklistika, rafting), tak třeba přírodovědným expedicím, studovat kulinářské zkušenosti apod.

Ve Štýrsku se rodí nejlepší rakouská bílá vína a již začal fungovat řetězec hotelů, které stojí přímo ve vinohradech.

Možná, že některé návštěvníky zaujme další novinka – dovolená off-line. Hotely a penzióny, které ji nabízejí, svým hostům garantují, že u nich není internetové připojení, nesahá tam signál mobilních sítí, nemají tam rádio ani televizi a přísně zakázané jsou dokonce i budíky.

Láska ve všech podobách

Jedním z vděčných témat, ve která domácí skládají velké naděje, je láska a množství jejích podob. Můžete se vydat do míst, kam chodili na romantické procházky Franz Josef a jeho choť císařovna Sissi.

V Leobenu chodí po ulicích faun. Požitkářská osoba, která si nadmíru dopřává všech radostí života. Pokud ho potkáte a on vás obejme, zamilujete se do oněch míst a budete se tam vracet. Podobně dopadnete, projdete-li kouzelnou branou v Mariazellu. Tam má ovšem širší použití. Zaručí vám i lásku toho, s kým ji projdete.

Ve Štýrsku nemá láska podobu Amorka s lukem a šípy, ale je to vznešená dáma. Nestřílí kolem sebe, zato vás naučí znát a používat opojné byliny a připravit z nich čaje a lektvary lásky. Zvláštní postavení mají v tomto ohledu dýně, které místní označují za štýrskou viagru. Co přesně, v jakém množství a podobě je třeba konzumovat, to prý člověk zjistí až na místě.

Některé hotely nabízejí pro láskyplné víkendy zvláštní aranžmá, k němuž patří růžové svíčky na pokoji, postele s nebesy, vyjížďka v kočáře, snídaně v trávě a podobné výstřednosti.

Nezapomněli ani na lásku k pivu. Některé hotely mají pokoje pro pivaře, v nichž je pípa a v ceně ubytování je pětilitrový soudek.

Na kole i na raftu

Těm, co mají rádi dovolenou v pohybu, je určena např. Murská cyklotrasa. Od pramene řeky Mur v 1760 metrech se přes Slovinsko dostanete dokonce až do Chorvatska a po ujetí nějakých 460 středně náročných kilometrů vyprovodíte Mur na hranicích s Maďarskem do Drávy.

Pro bikery jsou v oblasti Murtal i další více nebo méně náročné trasy a okruhy. Svůj prostor tam najdou i méně zdatní cyklisté, včetně těch, kteří si chtějí zajezdit na elektrokolech, pro která je tam i síť nabíjecích stanic.

Letošní novinkou je sjíždění řeky Salzy na raftech nebo na kánoích. Dvoudenní dobrodružství je dlouhé 40 kilometrů, spí se ve srubech na břehu řeky a pluje se neporušenou přírodou národního parku Gesäuse. K letošnímu desátému výročí zřízení parku se připravuje na léto spousta akcí.

Poutní cesty

Přinejmenším od středověku je Evropa protkána poutními cestami. Věřící po nich putovali za ostatky svatých, na místa zjevení a zázraků. Renesance těchto poutí je patrná na tzv. svatojakubské cestě, která se dokonce stala jakousi módou.

Poutní cesty jsou i v našem blízkém okolí, v Rakousku je nejznámější ta Mariazellská, jejíž základní trasa vede přes Mureck a Štýrský Hradec (Graz). Na tu navazují cesty, vedoucí z Korutan a z Maďarska a nově také poutní cesty, spojující Mariazell s nejznámějšími mariánskými poutními místy ve Slovinsku a v Chorvatsku. Odtud vedou do Štýrska značené poutní cesty v celkové délce 460 kilometrů. Z chorvatské obce Marija Bistrica do rakouského Murecku to trvá 57 hodin a odtud do Mariazellu dalších 80 hodin chůze.

Ač primárně určeny poutníkům, jsou jejich cesty použitelné i pro běžnou turistiku. Ze své podstaty nemohou být příliš náročné (řada poutníků jde světici poprosit, aby jim vrátila zdraví), nevedou divočinou (i poutníci musejí někde přespat) a zpravidla je na trase i řada zajímavých míst (jeden se tam modlí, druhý obdivuje historické nebo architektonické zvláštnosti).

Letní Štýrsko, zelené srdce Rakouska, má, jak je zřejmé, co nabídnout. Není náhodou, že tam letních hostů přibývá, a zřejmě ani to, že ač početně nepříliš silnou, přesto nejrychleji rostoucí skupinou jsou Češi.