„Naši kamarádi to nestihli, tak asi příště,“ vysvětluje průvodci devětadvacetiletý Pavel. „Ale jak se tak koukám, asi o hodně přijdou,“ dodává. Česká společnost Corrupt tour vsadila na fakt, že mnoho Čechů i zahraničních turistů by si rádo vyslechlo vtipné komentáře na místech spojených s korupcí. A zdá se, že pro cestovku to byl skvělý marketingový nápad.

„Děkujeme, že jste si vybrali zájezd Pražské ornitologické safari, zaměřený na pozorování hnízdišť takzvaných ptáků hrabivců,“ vpravuje se Justýn do své role a vyjmenovává několik podnikatelů, jejichž jména jsou spojována s korupčními skandály.

„Pojedeme se podívat, kde mají v Praze svoje primární a sekundární hnízdiště,“ slibuje průvodce. V podstatě to znamená, že uvidíme reprezentativní bydlení lidí, kteří mají problémy s protikorupční policií a jsou podezíráni z nekalých praktik.

Zvonky na činžáku, kde bydlí politik Tomáš Hrdlička, jsou očividně zajímavým objektem pro amatérského fotografa.

Zvonky na činžáku, kde bydlí politik Tomáš Hrdlička, jsou očividně zajímavým objektem pro amatérského fotografa.

FOTO: Jan Handrejch, Právo

První zastávka malého autokaru plného vysmátých lidí je na Žižkově v Rokycanově ulici. Vystupujeme u ošuntělého paneláku, který se dá jen stěží spojit s představou bydlení podnikatele s dlouhými prsty. „Tak to teda nic moc,“ vyjadřuje se ke stavu budovy pán ve středních letech. „Tady přece nemůže bydlet ten Rittig,“ dodává jeho partnerka. Justýn nás hned upozorňuje, že se máme zaměřit na byt ve třetím patře a všimnout si, že působí prázdně a z venku nevypadá, že by mu někdo s trochou smyslu pro útulnost mohl říkat domov.

Výletníci pohotově vytahují foťáky. Koneckonců si chtějí vše od začátku zdokumentovat a fotky si později třeba i prohlížet na svých počítačích. Pak se ale semknou kolem šibalského průvodce a čekají na výklad.

Sedmnáct haléřů z jízdenky

V bytě by měl bydlet byznysmen zařazovaný do skupiny pražských kmotrů, často označovaný jako šedá eminence ODS spojovaná s neprůhlednými zakázkami Dopravního podniku Hlavního města Prahy.

„Podívejte se na autobus, který právě projíždí. Dejme tomu, že si v něm deset lidí koupilo jízdenku a z každé připadne na ochranu ptáka hrabivého Ivo Rittiga sedmnáct haléřů. To samozřejmě není velké číslo, ale počítejte se mnou dál,“ mění Justýn svůj výklad na standup comedy.

Standup comedy v podání průvodce vyvolala úsměv na tváři všech účastníků.

Standup comedy v podání průvodce vyvolala úsměv na tváři všech účastníků.

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Vyjmenovává, kolik že se to během jednoho dne v Praze vypraví autobusů, tramvají a vlaků metra a tváří se, jako by bylo skvělé, že právě tomuto podnikateli přicházejí tyhle peníze. „No, to je teda vážně něco,“ vyhrkne mladík s tetováním na paži. Aby Ivo Rittiga přímo označil za nečestného a nepoctivého podnikatele, našeho průvodce se širokým a téměř bezelstným úsměvem na tváři snad ani nenapadne.

Nesměle zvedám ruku a ptám se, kolik asi dostává Rittig z pokut za jízdu na černo. „Tuto informaci bohužel nemáme. Dopravní podnik nám ji nesdělil. Každopádně vám děkuji za podnět, zeptáme se a zařadíme do výkladu,“ zubí se na mě Justýn a upozorňuje dvacítku „ornitologů“ převážně s fotoaparáty, že vybydleně vypadající byt v žižkovském nevzhledném paneláku je jen sekundárním hnízdištěm médii propíraného podnikatele. Normálně pobývá v Monaku.

„Tam naše cestovní kancelář zatím ještě nejezdí,“ ukončuje první část výkladu a přidává ještě podrobné detaily o monacké adrese Ivo Rittiga. Snad pro případ, že bychom se tam chtěli někdy v budoucnosti podívat.

Český i zahraniční zájem

Nápad na vskutku originální cestovní kancelář vznikl v hlavě překladatele Petra Šourka a hned po uvedení na trh zaznamenal okamžitý úspěch. Několikahodinové výlety pro osmadvacet lidí se rychle vyprodávají.

Petru Šourkovi se tak splnil sen - proniknout na český podnikatelský trh bez toho, aby se zaprodal. „Slýchával jsem to kolem sebe pořád dokola. Pokud se chcete někam dostat, musíte podplácet a za získané zakázky dávat úplatky,“ vysvětluje mladý podnikatel, jehož mluva se obchodními termíny jen hemží.

Nepřibližujte se, aby svá hnízda natrvalo neopustili, to by pro naši cestovní kancelář byla škoda. Neměli bychom kam jezdit. Justýn Svoboda, průvodce

„Na jednu stranu jsem přemýšlel, co by se mohlo na českém trhu ještě prosadit. Ale myšlenka s cestovkou Corrupt tour mě napadla spíš v souvislosti s tím, že situace s korupcí je opravdu tristní. Pak se ty dvě myšlenky spojily dohromady.“

Nová cestovní kancelář se ale nezastavila u toho, že vozí Čechy, na které se korupční skandály sypou ze všech stran. Podařilo se jí nalákat zahraniční turisty. „O našem projektu hodně informovala i zahraniční média. Byla tu i japonská televize. Potom se nám například z Rakouska začali ozývat individuální zájemci, že by o výlet měli zájem. Uspořádali jsme zájezdy v angličtině a němčině, kde obecněji vysvětlujeme situaci u nás,“ říká Petr Šourek očividně spokojený s tím, že sem někteří cizinci začali jezdit jen kvůli tříhodinovému zájezdu.

Záměr cestovní agentury, která podle jejího zakladatele nemá cílovou skupinu, se může zdát provokativní, ale podnikatelé a podniky s pošramocenou pověstí si to zřejmě budou muset nechat líbit. I stížnost, kterou nedávno podala nemocnice v pražském Motole, nakonec vyzněla do ztracena.

Činžák a vila

Po poučení o Ivo Rittigovi se jede na zastávku číslo dvě před šedivý žižkovský činžák. Tam by měl bydlet Tomáš Hrdlička. Muž, který za sebou sice má jen kariéru komunálního politika na Praze 10, zato s pověstí jednoho z nejmocnějších mužů ODS, který údajně patří do skupiny takzvaných kmotrů.

„Já taky bydlím na Praze 10. Hrdlička a jeho kauzy jsou u nás dost známé,“ říká mi důchodkyně Zdena.

Dřív, než vylezeme z autobusu, nám Justýn klade na srdce, abychom zůstali pouze v rolích pozorovatelů. „Naše ptáky hrabivce můžete fotit, ale nijak se k nim prosím nepřibližujte, mohli byste je vyplašit.“

Což je asi rozumný požadavek vzhledem k tomu, že chodíme před domy soukromých osob, které navíc už jistě vědí, že se na ně párkrát do měsíce jezdí dívat zájezd. „Nepřibližujte se, aby svá hnízda natrvalo neopustili, to by pro naši cestovní kancelář byla škoda. Neměli bychom kam jezdit,“ důrazně vyslovuje své přání Justýn. Mě ale napadá pár nedávných kauz a jmen, ze kterých by se dal velmi lehce vytvořit náhradní a jistě také zajímavý program.

Na jednu stranu jsem přemýšlel, co by se mohlo na českém trhu ještě prosadit. Ale myšlenka s cestovkou Corrupt tour mě napadla spíš v souvislosti s tím, že situace s korupcí je opravdu tristní. Pak se ty dvě myšlenky spojily dohromady.Petr Šourek, majitel cestovní kanceláře

Průřez lidí, kteří si neobvyklý výlet koupili za čtyři sta korun, je rozmanitý. „Ať taky vidí, jak to tady chodí,“ vysvětluje mi sportovně oblečený tatínek, který na projížďku vzal svého desetiletého syna. Dál jsou tu dva mladíci před třicítkou, tři přátelé středního věku, manželský pár po padesátce i paní v důchodu.

Ptám se důchodkyně Zdeny a její společnice Slovenky Aleny, proč se vlastně vydaly na tak neobvyklý výlet, a jejich odpověď mě nepřekvapí - primárně jim vůbec nešlo o to se pobavit. Míra korupce u nás jim přijde nehorázná. Zvlášť pro Alenu je dnešní program způsob, jak osobně říct, že tady nejsou věci v pořádku.

Myslí si, že by tahle aktivita mohla lidi spojené s korupčními kauzami alespoň znervóznit. „Jsou toho plné noviny, ale nakonec všechno tak nějak vyšumí a nic se nezmění,“ vysvětluje třicetiletá brunetka svůj rozhořčený postoj, zatímco si prohlíží brizolitem natřený činžák, kde by se měl vyskytovat další pták hrabivý Tomáš Hrdlička, i když hrdlička vlastně patří do řádu měkkozobých.

Foťte, dívejte se, ale nerušte

Dostáváme poučení o tom, že se díváme na oficiální bydliště člověka, který sice nemá žádnou závratnou funkci, ale i tak je zařazován k nejvlivnějším lidem v ODS a úzce spolupracoval s bývalým pražským primátorem Pavlem Bémem.

Za chvíli před vchodem začne hledat v kabelce klíče jedna z obyvatelek domu a zvědavě se kouká, co se to před činžákem děje za cirkus. Cestovka je v provozu teprve několik týdnů, a tak pravidelně přijíždějící turisty zatím nemusela potkat.

Dva mladíci už udělali krok k ní, zřejmě aby se vyptali na zajímavého souseda, ale Justýn nás opět důrazně upozorní, že jsme tu jako pozorovatelé. „Foťte a dívejte se, ale nikoho prosím nerušte.“ I cestovní agentura, která vsadila na humor a drzost, by nerada překročila určité meze a dostala se do problémů.

Kolonie a hrobka

„Zatím nic moc,“ vyjadřují se k úrovni bydlení dva mladíci, ale to se má brzo změnit. Za chvíli projíždíme klidnou zónou v Benešovské ulici blízko pražské Flóry, kde si máme povšimnout žlutě natřené vily, obrostlé trochou břečťanu a posazené v poměrně velké zahradě.

Zdena s Alenou ze sebe dvojhlasně vypraví jen uznalé „Hm“, když vidí tak krásný dům. „Toto je další hnízdiště Ivo Rittiga,“ zaglosuje ještě Justýn, než se jedeme dál podívat do Podolí na dvojité orlí hnízdo. Tedy na dva domy, které vedle sebe mají postavené Roman Janoušek a Miroslav Dvořák. Firmy spojované s Janouškem měly mimořádné štěstí třeba na lukrativní zakázky od VZP a údajně se podílely na miliardovém tendru pro IKEM.

Nová luxusní vila Romana Janouška vzbudila u klientů cestovní kanceláře Corrupt tour skutečný obdiv.

Nová luxusní vila Romana Janouška vzbudila u klientů cestovní kanceláře Corrupt tour skutečný obdiv.

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Ale nejnověji je Janoušek středem zájmu médií kvůli zveřejněným odposlechům svých telefonických rozhovorů s bývalým pražským primátorem za ODS Pavlem Bémem a automobilové nehodě, od které ujel a najel přitom i na poškozenou řidičku.

Jeho soused, šéf Českého aeroholdingu a podnikatel v hydroenergetice Miroslav Dvořák má podobný dům hned vedle. „Právě jste mohli zahlédnout samičku ptáka hrabivce, jak spěchá do hnízda,“ upozorňuje nás pyšně Justýn. „Né, a my jsme ji prošvihli,“ stěžují si dva mladíci.

Dozvídáme se i o tom, jak sousedé protestovali proti výstavbě domů, protože jim obě novostavby zakryly krásný výhled na Prahu. Jako kompenzaci jim majitelé nových vil nabídli barevnou televizi, kterou starousedlíci odmítli.

Roman Janoušek

Roman Janoušek

FOTO: ČTK

Další pikantérií na nápadité novostavbě je to, že materiál na ni údajně nejdříve opustil Českou republiku a následně prošel pěti zeměmi, aby se pak vrátil do pražského Podolí.

„Až budu mít peníze, tak si taky takový barák postavím i s takovým výhledem,“ říká se smíchem svému parťákovi kluk po dvacítce. K tomu, jestli někomu pokazí výhled, se ale kluci už nevyjadřují a dál obdivují dvě vzdušné a prostorné novostavby.

Za chvíli opět nastupujeme do autobusu, abychom se tentokrát podívali na takzvané hromadné hnízdiště ve Velké Chuchli, kde za vysokým plotem se spoustou bezpečnostních kamer mají své domy bývalí i současní šéfové ČEZ Martin Roman a Daniel Beneš, stejně jako spolumajitelé plzeňské Škody. Pár mužů vyskočí na malou zídku u zadního vchodu objektu a opět si všechno fotí.

Naproti oplocenému komplexu, který průvodce Corrupt tour nazývá hromadným hnízdištěm ptáků hrabivců, už vzniká podobný areál. Jací prominenti tu budou bydlet, se prý ale zatím neví.

Naproti oplocenému komplexu, který průvodce Corrupt tour nazývá hromadným hnízdištěm ptáků hrabivců, už vzniká podobný areál. Jací prominenti tu budou bydlet, se prý ale zatím neví.

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Nakonec máme slíbený ještě zlatý hřeb - posmrtné hnízdiště neboli hrobku rodiny Romanových, kde by měl po smrti spočinout i Martin Roman. Dva a půl metru vysoká černá deska připomínající vchod do temného sídla na malém hřbitůvku poutá velkou pozornost.

„To je ale kvalitní beton, takový jsem neviděl ani na bunkrech,“ vydechne jeden z výletníků a pro ostatní je už skoro nemožné si na stavbu za železnými vraty prostě nesáhnout.

Martin Roman

Martin Roman

FOTO: ČTK

Při tak pěkném závěru tematického výletu bychom se asi všichni měli smát. Když se ale tak dívám po tvářích svých spoluvýletníků za korupcí, myslím, že je nám všem tak trochu smutno. A nejen ze hřbitovního prostředí a velké černé hrobky.

Hrobka na hřbitově v Chuchli postavená pro rodinu Romanových jako černá tečka na závěr.

Hrobka na hřbitově v Chuchli postavená pro rodinu Romanových jako černá tečka na závěr.

FOTO: Jan Handrejch, Právo