Ve volné přírodě, v místech, kde jsou hory nejvyšší, sjede z jejich úbočí na českou i polskou stranu každou zimu několik desítek lavin.

Nejvíce lavinových drah v Krkonoších vede po svazích Kotelních jam, Labského dolu, Dlouhého dolu, Kozích hřbetů, Údolí Bílého Labe, Modrého dolu a Obřího dolu.

V období zvýšeného lavinového nebezpečí mají záchranáři pohotovost.

V období zvýšeného lavinového nebezpečí mají záchranáři pohotovost.

FOTO: Dáša Palátková

Lavinové dráhy se nalézají ve všech jámách, roklích a na širokých, dlouhých, strmých, nezalesněných svazích se zatravnatělým nebo skalnatým povrchem, především nad horní hranicí lesa se sklonem většinou od 25 do 45 stupňů.

Vlastní ochrana je na místě

Milujete-li volný pohyb na horách, je dobré vědět, která místa jsou aktuálně ta, kde je nebezpečí lavin největší. To se dozvíte na stránkách Krkonošského národního parku
www.krnap.cz

Podceňovat klimatické podmínky na horách se nevyplácí, počasí se může změnit z hodiny na hodinu. O tom by mohli hodiny vyprávět záchranáři, kteří rok co rok zachraňují ty, kteří si o sobě mysleli, že poručí větru, dešti.

V zájmu své bezpečnosti se nepohybujte ve volném terénu mimo značené cesty. Ve vyšších polohách jsou zimní cesty označeny tyčemi. Pokud nejsou cesty procházející lavinovými lokalitami označeny tyčovým značením, jsou pouze letní, v zimě tudy cesta nevede.

 Lavinová historie
1953
 v Krkonoších byly poprvé k hledání zasypaných použity lavinové sondy
1954
 začal výzkum sněhu a lavin v Krkonoších
1962 Valerián Spusta ze Špindlerova Mlýna založil lavinový katastr české části Krkonoš
1968 ve službách HS Krkonoše sloužil první lavinový pes Herma cvičitele W. Bergera
www.horskasluzba.cz

Cesty označují lavinové tabule

Záchranáři cesty v blízkosti lavinových svahů označili výstražnými tabulemi, které turisty upozorňují, že vstupují do lavinového území. Tabule jsou např. v závěrečných částech Labského dolu, Údolí Bílého Labe mezi boudou U Bílého Labe a Luční boudou, na Bucharově cestě úbočím Kozích hřbetů, na cestě úbočím Stohu a v závěrečné části Obřího dolu za kapličkou.

FOTO: Dáša Palátková

Stejně jsou označené zimní cesty lavinovými lokalitami v Kotelních jámách, v Dlouhém a Modrém dole. Zimní cesty – v případě akutního lavinového nebezpečí – jsou označeny dodatkovými tabulemi s nápisem Stop!

Co dělat, padá-li lavina

Pokuste se uniknout mimo její dosah. Utíkejte nebo ujíždějte do stran, nesjíždějte po svahu směrem dolů. Máte-li jistotu, že nemáte šanci uniknout, zbavte se lyží, holí, odhoďte zátěž, která by vás vtáhla hluboko do lavinového proudu. Když se lyže nedají odepnout, snažte se je směrovat po toku laviny.

Jste-li strženi, snažte se výskoky, odrazy dostat a udržet jak na povrchu laviny, tak na okraji lavinového proudu. Chraňte si nos a ústa před vdechnutím sněhu nebo před ucpáním sněhem. Stočte se do klubíčka a vytvořte si před obličejem prostor pro dýchání. Pokud to jde, pořádně se nadýchněte. Snažte se nepodlehnout panice. Uvolnit se z úplného zasypání lavinou je prakticky nemožné. Proto šetřete silami a kyslíkem a doufejte, že pomoc přijde včas.

Když padá lavina
- utíkejte do stran
- zbavte se lyží a holí
- odhoďte batoh
- chraňte si nos a ústa
- vytvořte si před obličejem prostor pro dýchání
- snažte se hodně nadýchnout
- pokuste se nepodlehnout panice