Pokud hádáte, že navštívíme Paříž, nebudete mít pravdu. Obyvatelé kanadského Montrealu svým životním stylem, včetně viditelné slabosti pro kulturu a umění, totiž nezapřou francouzské předky.

Královská hora

Bitva na Abrahámových polích před hradbami Québeku, v níž britští červenokabátníci porazili na hlavu vojsko markýze de Montcalm, trvala jen patnáct minut. Přesto měla pro francouzské osadníky na území dnešní Kanady nedozírné důsledky. Britské koruně připadlo celé území Nové Francie, včetně Ville Maria, tedy Mariina města.

Obchodníci s v Evropě vyhledávanými bobřími kožešinami a katoličtí misionáři si toto místo nevybrali náhodou. Ostrov na soutoku Malé řeky a řeky svatého Vavřince jim svou strategickou polohou umožňoval pronikat nedozírnými lesy a nekonečnými prériemi dál na sever a západ. Sídlu se podle nápadného kopce s třemi vrcholky začalo říkat Královská hora, ve francouzštině Mont Real.

Společnost Hudsonova zálivu je nejstarší obchodní firma Severní Ameriky. Byla založena v roce 1670 a kdysi obchodovala s kožešinami na třetině dnešního kanadského území. V současnosti provozuje nejrozsáhlejší síť obchodních domů v zemi.

Společnost Hudsonova zálivu je nejstarší obchodní firma Severní Ameriky. Byla založena v roce 1670 a kdysi obchodovala s kožešinami na třetině dnešního kanadského území. V současnosti provozuje nejrozsáhlejší síť obchodních domů v zemi.

FOTO: Jan Plesník

Montreal se na více než 150 let stal jak největším městem, tak přirozeným průmyslovým a finančním centrem země javorového listu. Přispěl k tomu nejen místní největší vnitrozemský přístav na světě, kam mohou od roku 1959 mířit i obří zaoceánské lodi, ale i skutečnost, že se rychle rostoucí město osvědčilo jako jedna z nejdůležitějších kanadských železničních křižovatek.

Právě odtud vyrážely první transkontinentální vlaky směřující až na západní, tichomořské pobřeží druhého největšího státu naší planety.

Američané, ale s francouzským šarmem

„Cítíme se být spíše Francouzi,“ vysvětluje Véronique Allainová, která pracuje v jedné ze zdejších mezinárodních organizací jako asistentka. O tom, že nenadsazuje, vypovídají přesvědčivě výsledky nedávného sociologického šetření. Sedm z deseti obyvatel Montrealu považuje za svou mateřštinu právě řeč země galského kohouta.

Montrealské parky oživují nápadné šedavě zbarvené veverky popelavé.

Montrealské parky oživují nápadné šedavě zbarvené veverky popelavé.

FOTO: Jan Plesník

Naproti tomu jen 16 procent místních se hlásí k angličtině. Nicméně každý druhý člověk tady, aspoň podle úředních statistik, hovoří plynule oběma světovými jazyky. Vzhledem k tomu, že ve vlastním městě žije v současnosti více než 1,6 miliónu lidí a populace montrealské aglomerace letos dosáhne rekordních čtyř miliónů, stal se Montreal hned po metropoli nad Seinou druhým největším francouzsky mluvícím městem na světě.

Chrámy ve stínu mrakodrapů

„Vůbec poprvé jsem ve městě, kde nemůžete jen tak odhodit cihlu, aniž byste nerozbili nějaké kostelní okno,“ všiml si při návštěvě Montrealu profesionální humorista Samuel Clemens, který si říkal Mark Twain. Jeho bonmot s nadsázkou mu vlastní dokonale vystihuje fakt, že právě velkoměsto na řece svatého Vavřince se stalo největší baštou katolické víry v Severní Americe.

Skla mrakodrapu na ulici svaté Kateřiny odrážejí věž jednoho z četných montrealských chrámů – katedrály Církve Kristovy.

Skla mrakodrapu na ulici svaté Kateřiny odrážejí věž jednoho z četných montrealských chrámů – katedrály Církve Kristovy.

FOTO: Jan Plesník

Není divu, že se mu přezdívá Město svatých nebo Město kostelních věží. Jedna ze čtyř bazilik, oratoř svatého Josefa, zůstává vůbec největším chrámem v celé obrovské zemi a její měděnou kopuli velikostí předčí jen proslulá vatikánská bazilika svatého Petra.

Počítačové zmrtvýchvstání

Pozornost světové veřejnosti upoutal v minulosti Montreal hned dvakrát. V roce 1967 se tu uskutečnila přelomová Světová výstava EXPO, kde kromě kinoautomatu s Miroslavem Horníčkem zářil v československém pavilónu vyřezávaný třebechovický betlém a svíčková s knedlíky. O devět let později se město rozmáchlo podruhé, a to pořádně. V červenci 1976 hostil Montreal XXI. letní olympijské hry. Supermoderní olympijský stadión spláceli obyvatelé města více než 30 let.

Snahy některých místních politiků odtrhnout provincii Québec od zbytku Kanady, byť opakovaně neúspěšné, vedly k tomu, že řada nadnárodních a celostátních podniků Montreal raději opustila. Jednu chvíli se zdálo, že kanadská Paříž bude muset žít ze zašlé slávy.

Město proto vsadilo vše na jednu kartu. Vhodnými pobídkami se tamějším politikům podařilo přilákat firmy „chytrého“ průmyslu. Risk vyšel. Dnes v aglomeraci najdeme četné podniky leteckého a kosmického průmyslu, firmy specializované na výpočetní techniku a video – a filmová studia. A když se na obrazovce vašeho počítače objeví nová počítačová hra, je docela možné, že vznikla v hlavách potomků lovců kožešinových zvířat, britských rolníků a irských nádeníků.

Město hokeji zaslíbené

Montreal nepředstavuje jen jedno z tradičních středisek kanadského hospodářství a kultury, ale významnou roli hraje i ve světě sportu. O pořádání XXI. letních olympijských her v létě 1976 jsme již hovořili. Jezdí se zde Velká cena Kanady formule 1, na místní kurty pro další body do žebříčku pravidelně míří špičkoví světoví tenisté a tenistky.

Tradiční průvod na Den svatého Patrika prochází každý rok v březnu hlavní montrealskou třídou – ulicí Svaté Kateřiny.

Tradiční průvod na Den svatého Patrika prochází každý rok v březnu hlavní montrealskou třídou – ulicí Svaté Kateřiny.

FOTO: Jan Plesník

Zdaleka nejoblíbenějším sportem ve městě pod Královskou horou ale zůstává lední hokej. Místní tým patří mezi šest družstev, která v roce 1917 založila legendární kanadsko-americkou Národní hokejovou ligu (NHL), a nikdy nezměnil název. Nehrají tu králové, predátoři, jezdci, žraloci ani tryskáče, ale jednoduše Kanaďané. Montreal Canadiens drží v NHL rekord: dosud se týmu podařilo vyhrát Stanleyův pohár 24x.

Naposledy se tak stalo v roce 1993. Domácí zápasy hostí prostorná hala v Bellově středisku, které pojme přes 21 tisíc diváků. Pokud nemáte permanentku, vyjde vás nejlevnější lístek pro dospělé na 42 kanadských dolarů (800 Kč). Za nejdražší zaplatíte desetkrát tolik.