K chovu jelenů na farmách patří i jejich umělé rozmnožování

„Matúš se narodil u nás. Je to překrásný karpatský jelen s nádherným parožím,“ chválí molekulární genetik Jaroslav Pokorádi, manažer projektu Xcell Slovakia Breeding Services, svého favorita.

Krotká zvířata se zde volně pasou v ohradách, jako dobytek. Už na první pohled je jasné, že Matúš je i ve svém chování dominantní. Nejde k ohradě, stará se pouze o svůj harém a návštěvníky ignoruje. Pro zdejší chov je zajímavý především tím, že když ostatní jeleni mají nárůst hmotnosti 320 gramů za den, on při stejných podmínkách chovu „udělá“ 630 gramů za den.

„Je tam obrovská predispozice na svalovou hmotu. Využití takového jelena znamená zefektivnění chovu,“ dodává Pokorádi. Matúš dokáže slušně vydělat. Jedna jeho dávka spermií vyjde na 250 eur (asi šest tisíc korun) společně se servisem a přípravou samice.

V období říje, tedy od 15. září do 15. října, shodí jelen třetinu své hmotnosti. „Téměř nežere a nepije, soustřeďuje se pouze na svůj harém,“ vysvětluje Pokorádi. Přiznává, že tento recept na hubnutí zaujal mnoho mužů, ale ty Pokorádi upozorňuje, že tajemství spočívá hlavně v množství partnerek.

Cílem společnosti Xcell Slovakia Breeding Services je zásobovat mladými jeleny, jejich spermiemi a embryi celou Evropu a dodávat kvalitní maso. Za projektem stojí slovenský podnikatel Igor Ledecký, který zde v roce 2007 investoval dvacet miliónů korun do nákupu zvířat, budov, laboratorních přístrojů a pronájmu půdy.

„Na 55 hektarech chováme 350 jelenů, 30 daňků a 40 muflonů. Naše zvířata jsou v sedmi zemích Evropy a v příštím roce přemístíme první kusy do Ruska. Jsme jedinou inseminační stanicí pro jeleny, daňky a muflony v Evropské unii,“ dodal Pokorádi, který studoval aplikovanou biologii a doktorát si udělal z genetiky zvířat.

Společnost pomáhá farmářům aplikovat nové biotechnologické metody, jako je umělá inseminace a embryotransfer. To umožňuje mít z kvalitního zvířete více potomků. „Základním cílem je produkce špičkových chovných zvířat. Naší snahou je produkovat zvířata, která mají zpětně tři až čtyři generace,“ dodal Pokorádi.

Kromě farmového chovu vybudovali u Vištuku také inseminační laboratoř, kde se odebírají spermie, zpracují se, naředí je na určitou koncentraci a dlouhodobě je zamrazí. „Spermie, resp. inseminační dávky jsou uloženy v tekutém dusíku, který má –196 stupňů. Tak jsou uchovány vlastně na věky a neztrácejí aktivitu,“ ukazuje speciální nádrže Pokorádi.

Přístroj sekvenátor umožňuje určovat rodiče pomocí molekulární úrovně DNA. „To pomáhá farmářům, aby zvířata nebyla příbuzná. Ideální je, když jejich původ je co nejdál od sebe, aby si zvířata zachovala různorodost genové výbavy,“ dodal Pokorádi.

Společnost se soustřeďuje na odchov špičkových, mladých, plemenných zvířat, potřebných k vytváření nových farem po celé Evropě a na produkci kvalitní zvěřiny a kvalitního masa. „K tomu je potřebné, aby bylo zvíře chováno na zelené pastvě, nemělo víc než 24 měsíců. Doporučuji konzumovat maso ze zvířat ne starších než 18 měsíců. V takovém případě je kvalita masa opravdu vynikající,“ uvedl Pokorádi. V České republice je podle něj tradice konzumace zvěřiny větší než na Slovensku.

„U nás lidé znají tak maximálně jelení guláš. V Německu chová jeleny šest tisíc farmářů, a přitom další maso dovážejí z Nového Zélandu. Zvěřinu tam najdete v každém supermarketu. Zvěřina obsahuje velké množství železa a bílkovin, má nízký podíl cholesterolu a tuku. To je velmi důležité pro zdravou výživu,“ dodává.

Partnerem projektu je i český šéfkuchař Jaro Žídek a tři restaurace, s nimiž spolupracuje, začaly propagovat zvěřinu. Před třemi lety měly spotřebu 400 až 500 kilogramů zvěřiny ročně. Dnes se pohybuje jejich spotřeba kolem tří až čtyř tun ročně. Je to obrovský skok.

Prvním krokem při zakládání farmy představovalo zabezpečení živých zvířat. „Prvních padesát jelenů a laní jsme přivezli z Nového Zélandu. Tato země patří v této oblasti ke světové špičce. Na farmách tam chovají přes dva milióny produkčních zvířat,“ řekl Pokorádi.

„Pro hovězí dobytek se používá deset miliónů spermií v jedné dávce. „Já dávám do jedné inseminační dávky 35 až 40 miliónů spermií. Vyhazuji dávky, které mají po rozmražení méně než 70 procent aktivních spermií. Mám 70procentní úspěšnost, co je super číslo.“

Pokorádi připouští, že s jeho postupy mají problémy myslivci, kterým vadí jelen na farmách. „Je to čistý populismus. Lidé, kteří u nás nikdy nebyli, o nás rozšiřují nepravdivé věci. Tvrdí, že zde geneticky manipulujeme se zvířaty, že vkládáme geny do zvířat, že uměle vytváříme zvířata s megaparožím a že to je naším jediným cílem. Ti, co u nás byli, viděli, že tato tvrzení jsou nesmyslná. Zdejší zvířata jsou světovou špičkou ve své zdravé podstatě,“ uvedl.