Až po upozornění si turistka uvědomila, že socha stojí přímo naproti památníku sovětských vojáků padlých při osvobozování Budapešti v roce 1945. „Možná je i v tom něco symbolického. Nevím, jak to autoři a vedení města mysleli, ale podle mě je to v pořádku. To vše je historie. Jsem z Berlína, takže o tom něco vím,“ dodala s úsměvem.

Socha Ronalda Reagana naproti památníku sovětských vojáků padlých při osvobozování Budapešti v roce 1945

Socha Ronalda Reagana naproti památníku sovětských vojáků padlých při osvobozování Budapešti v roce 1945

FOTO: Ivan Vilček, Právo

Reaganova socha na Náměstí svobody (Szabdság tér) není umístěna na podstavci, ale exprezident jakoby kráčel od nedaleké budovy maďarského parlamentu a směřuje k budově amerického velvyslanectví. Mimoděk tak jakoby míjí zmíněný památník sovětských vojáků, který zdobí nápis v azbuce a pěticípá hvězda. Ta není rudá, ale zlatá.

Vandal si nevybírá 

I tak se sovětský památník v centru města stává terčem útoků vandalů a pravicových extremistů. Někteří obyvatelé žádají jeho odstranění. Říkají, že jeho místo je v parku za městem, kde vystavují všechny sochy z období komunismu, jako memento zašlých časů.

V Maďarsku sílí hlasy, že v roce 1945 to nebylo žádné osvobození, ale začátek okupace, která Maďarům vnutila komunismus. Památník je pro jistotu obehnaný kovovým zábradlím a poblíž hlídkuje policie. „Bydlím tady poblíž a ráno cestou do práce jsem viděl památník již několikrát poškozený a jednou politý rudou barvou,“ říká Zsolt Asztalos.

Na otázku, zda mu nevadí, že Reagana postavili poblíž sovětského památníku, odpovídá záporně. „Proboha, ne! Ruští vojáci bojovali v těchto místech v roce 1945, kdy v Maďarsku začal komunismus a socha Reagana připomíná konec studené války a pád komunismu. To vše je součástí naší historie,“ dodává.

"To jsme my, Maďaři"

Vandalové poškodili i Reagana Najednou přijíždí velkou rychlostí policejní vůz. Lidé na náměstí zpozorní a sledují, jak policisté páskami označují pamětní desku, která je součástí Reaganovy sochy. Policisté na otázky neodpovídají, ale už na první pohled je jasné, že vandalové si tuto noc vzali na mušku skleněné přístřeší, které je součástí sochy. Sklo je roztříštěné silným úderem a kvůli tomu není čitelný text, který mapuje život bývalého prezidenta Spojených států.

Rozdělený národ

„To jsme my Maďaři. Kdyby tu stála socha bývalého premiéra Gyurcsánye, asi by ji rozbili příznivci současné vlády. Kdyby tu stála socha současného premiéra Orbána, rozmlátí ji sympatizanti bývalého kabinetu. Je tu socha amerického prezidenta, tak to poničí vandalové,“ mávne rukou Ildikó Révaiová. Sándor Kovács ji přitakává a říká, že maďarský národ ještě nikdy nebyl natolik rozdělený.

„Jsou to doslova nesmiřitelné tábory. Maďaři už netáhnou za jeden provaz, jako kdysi. Přitom dnes by to bylo velmi zapotřebí, abychom se dostali z tohoto marasmu,“ říká. Při pohledu na Reaganovu sochu dodává, že za posledních dvacet let to jde s Maďarskem dole vodou.

„Víte, když i díky Reaganovy skončil komunismus, vypadalo to s tímto národem nadějně. Ale teď to jde od deseti k pěti. Mladí nemají práci, k dobrému zaměstnání už nestačí ani vysoká škola, zvyšuje se zločinnost, z lidí se vytrácí cit a život je jen po penězích,“ dodal.

Na trase od budovy maďarského parlamentu k Reaganově soše stojí ještě jedna socha. Na mostu je v bronzu vyvedená postava bývalého premiéra Imre Nagye, popraveného po potlačení protikomunistického povstání v roce 1956.

Ve vzdálenosti několika desítek metrů tak symbolicky míjíte parlament, premiéra s tragickým osudem, amerického bijce komunistů a památník sovětským vojákům. Prostě takový maďarský historický guláš.