První zmínky o Brandlínu jsou z poloviny čtrnáctého století. Olbramové Brandlínští ze Štěkře dali původní tvrzi počátkem 16. století renesanční podobu a později byl přebudován na zámek, který více či méně upravovali všichni jeho majitelé. Poslední úpravy jsou z poloviny minulého století.

Mapa

FOTO: Právo

Zámek, kam veřejnost celá desetiletí nesměla, byl vydražen. „Nepřevzali jsme ho v ideálním stavu, takže prochází rekonstrukcí do původní podoby. Část už je přístupná. Především jeho spodní prostory, krčma, rytířský sál, část věže, z níž je nádherný rozhled po krajině,“ říká jeho majitel, úspěšný automobilový závodník a nyní kastelán Petr Vojáček. K zámku patří i krásná obora s daňky a muflony.

Brandlín jako předsunutá obrana

Vojáček pochází ze zemanského rodu, ale modrá krev prý v jeho žilách nekoluje. Brzy se však vžil do role průvodce. „Prohlídky začínám v přízemí tím, že původní tvrz sloužila jako předsunutá obrana hradu Choustník. Ve spodní části zámku je středověká hospoda s krásnou kuchyní. Jsou tam také tři hodovní síně. V prvním podlaží je nádherný rytířský sál a dvě další místnosti. Můžeme se pochlubit také expozicemi historického nábytku, původních kamen a sbírkou téměř starých zámeckých hodin,“ vypráví Vojáček.

„Ve věži chystám expozici o stříbře, které se v okolí těžilo. Po dědečkovi Emanuelovi, který byl za první republiky ministerským radou na ministerstvu pošt a telegrafů, máme krásnou sbírku převážně stříbrných mincí, tu bych chtěl také ukázat. Akademický malíř Boris Eibl pracuje na obří malované mapě Brandlína a okolí. Vejdou se mu tam skoro celé jižní Čechy. K vidění tu je také výstava jeho obrazů. V létě na Brandlíně vystoupí skupiny historického šermu a zazpívá tu i Josef Laufer,“ prozradil Petr Vojáček.

Expozice historického nábytku a zámeckých hodin.

Expozice historického nábytku a zámeckých hodin

FOTO: Kateřina Hájková, Právo

Za tři desítky let, kdy závodí a získal úspěchy v mistrovství Evropy v závodech do vrchu, získal na pět stovek pohárů. Další přidává jeho syn Lukáš. "Uvažuji, že bych je také vystavil, ale musím najít vhodné místo. Rozhodně to nebude na úkor historických památek, protože poháry mohou zajímat jen část návštěvníků. Nesmí to působit jako pěst na oko nebo vychloubačně,“ zdůraznil Vojáček.

Strašidlo tu není

Co Brandlínu chybí, je strašidlo... „Brandlín je údajně propojen s hradem Choustník podzemními chodbami. Našli jsme jednu zazděnou. Za ní může být nějaké tajemství. Jeden z mých příbuzných, který se zabývá speleologií a podílel se například na hledání hrobu Anežky České, se chystá tu chodbu prozkoumat."

"Kdybychom ji otevřeli, byla by to další atrakce. Co se týká toho strašidla, mysleli jsme, že jsme objevili ducha oběšence v nadživotní velikosti... Ale nejspíš to byla jen zvláštní hra světla a stínu, větví a listí stromu. Nikdo na Brandlíně nestraší, ale kdo ví, co je v těch zazděných chodbách,“ přál by si „svoje“ strašidlo Vojáček.