Pokud si chcete užít atmosféru přelomu 19. a 20. století, muzeum podzemky je to správné místo. Prostory jsou téměř v původním stavu, zdi zdobí originální obkladačky, původní jsou také podpěrné sloupy, které drží strop. Nejvýznamnějšími exponáty jsou samozřejmě původní vozy podzemky z různých období jejího provozu.

Císařská podzemka

Nejvýznamnější událostí v historii podzemky byla návštěva císaře Františka Josefa I. v Budapešti 8. května 1896. Císař se svezl podzemní dráhou a svolil, aby se po něm pojmenovala. Na vagonech se od toho dne skvěla zkratka FJFVV, čili Ferenc József Fo:ldalatti Villamos Vasút (Podzemní elektrická dráha Františka Josefa).

Historický vlak budapešťské podzemní dráhy

Historický vlak budapešťské podzemní dráhy

FOTO: Ivan Vilček, Právo

Byla to první podzemní dráha s elektrickým pohonem v Evropě. „Úplně první podzemka jezdila v Londýně, ale ta měla parní pohon,“ říká naše průvodkyně Éva Katzerová. V Budapešti to byla vlastně podzemní tramvaj, která měla sběrače proudu nad vagonem. Při zahájení provozu bylo v provozu celkem dvacet vozů.

Stanice v původním vzhledu

Jen několik metrů od muzea vede současná trasa podzemky a přes zeď je slyšet hluk projíždějících souprav. „Na zdi s původními obkladačkami je vidět nápis Gizella tér. Tak se jmenovalo dnešní Vo:ro:smartyho náměstí, které je i dnes konečnou zastávkou podzemky,“ říká Katzerová. Při rekonstrukci podzemky v roce 1996 se vrátil vzhled většiny stanic do původní podoby. Zajdete do podzemí a cítíte se jako před sto lety. Jen soupravy jsou modernější.

Pracoviště řidiče podzemní dráhy

Pracoviště řidiče podzemní dráhy

FOTO: Ivan Vilček, Právo

„Muzeum bylo založeno v roce 1975. Při stavbě metra byl otevřen strop staré podzemní dráhy a historické soupravy byly spuštěny jeřábem na tehdy už nefunkční původní koleje,“ vysvětluje Katzerová. Jinak vede trasa podzemky po původní trase pod výstavní Andrássyho třídou.

Původní povrchové vstupy do podzemky byly rozměrné a ozdobné. „Staly se však obětí zvyšující se hustoty povrchové dopravy a postupně byly odstraněny. Nejkrásnější povrchový vstup na Deákově náměstí byl odstraněn v roce 1923. Dnes se zachoval už jenom model této budovy,“ vysvětluje naše průvodkyně.

Výstavba za rekordních 21 měsíců

Podzemka byla postavena z povrchu za rekordních 21 měsíců. Vykopala se jáma, následně ji vybetonovali, položili koleje, postavili nosné sloupy a následně jámu přikryli. Podzemka jezdí v hloubce jen 60 až 80 centimetrů. V čase zahájení provozu měla 11 zastávek, z toho dvě povrchové u Zoologické zahrady a u Széchényiho lázní.

Trasa dodnes vede z centra do těchto oblíbených výletních míst obyvatel a návštěvníků Budapešti. Povrchové zastávky byly zrušeny při rekonstrukci v roce 1973. „Až v tomto období se změnila podzemní doprava na pravostrannou. Na povrchu se jezdilo vpravo už od roku 1941,“ dodala Katzerová.

Původní vstupní budovu do podzemky připomíná už pouze model.

Původní vstupní budovu do podzemky připomíná už pouze model.

FOTO: Ivan Vilček, Právo

Jízdenka za 20 haléřů

Původně otevíral dveře na vagónu průvodce a jízdenka stála dvacet haléřů. Dnes za jízdenku městské hromadné dopravy v Budapešti zaplatíte 320 forintů (asi 32 Kč).

Autorem myšlenky stavby podzemky byl inženýr Mór Balázs. Stavba byla zahájena 7. srpna 1894 a pokračovala v rekordním tempu pomocí - na tehdejší dobu - moderní technologie. Stavba byla ukončena druhého května 1896. Trasa byla dlouhá 3,7 kilometru. Při rekonstrukci v roce v roce 1973 byla prodloužena na 4,4 kilometru. Na pařížské světové výstavě v roce 1900 získala podzemní dráha jako celek zlatou medaili.

Dobovou atmosféru dokreslují figuríny

Dobovou atmosféru dokreslují figuríny

FOTO: Ivan Vilček, Právo

Prvních dvacet vozů postavil podnik Schlick a elektrické zařízení dodaly firmy Siemens a Halske. Už v prvních dnech dosáhl počet cestujících 35 tisíc, v prvním roce přesáhl tři milióny, a to byl velký úspěch. V roce 1917 dosáhl počet cestujících 11 miliónů.

Při obléhání Budapešti koncem druhé světové války byla podzemní dráha poškozena. Její provoz byl po válce obnovený 24. června 1945. V roce 1947 bylo z názvu podzemky odstraněno jméno Františka Josefa a v roce 1949 byla zestátněna.

Při další rekonstrukci v roce 1995 dostaly stanice podzemky původní historický vzhled. V roce 2002 zařadilo UNESCO budapešťskou podzemní dráhu do světového dědictví.