Gotická bazilika totiž prošla rozsáhlou rekonstrukcí, po níž zbylo lešení pokrývající 850 metrů čtverečních stěny v Capella Maggiore. A právě to skýtá návštěvníkům jedinečnou příležitost prohlédnout si ze vzdálenosti pouhých několika centimetrů unikátní šest set let starou freskovou výzdobu, jejímž autorem je Agnolo Gaddi.

"Pro mě je nejzajímavějším aspektem mé práce, že se s uměleckým dílem dostanete do velmi úzkého kontaktu. Můžete zkoumat tahy štětcem, řezbářské práce, opravy prováděné malíři či míchání barev," uvedla Mariarosa Lanfranchiová, členka týmu, který strávil obnovováním fresek ve florentské bazilice pět let.

Unikátní zážitek restaurátorů se teď nabízí i návštěvníkům. Ti doposud mohli jen natahovat krky, ale detaily (často jen několikacentimetrové), na něž bylo období tvorby velmi bohaté, stejně neměli šanci vidět.

Návštěvníci si prohlížejí fresky z lešení.

Návštěvníci si prohlížejí fresky z lešení.

FOTO: Alessandro Bianchi, Reuters

Přístup na lešení bude mít jen omezené množství skupin denně, a to po předchozí rezervaci. Návštěvníci budou pod přísným dohledem průvodce.

Mezi freskami je nejspíš i obličej umělce

Podle Lanfranchiové je to životní šance, jak se dostat tak blízko ke skvostům vzniklým v předvečer renesance. "Do další rekonstrukce pravděpodobně uplyne několik století," tvrdí. Ti, kdo ale nemají do Itálie právě cestu, nemusejí zoufat. Lešení zůstane nedemontováno nejméně jeden rok.

Agnolo Gaddi, který žil v letech 1350 - 1396, maloval Capella Maggiore v roce 1380. Jeho otec a zároveň učitel byl Taddeo Gaddi, hlavní žák florentského mistra a předchůdce renesance Giotta. Agnolo Gaddi se inspiroval jeho stylem a byl tak jeho poslední umělecký potomek.

Jeden z miniaturních obličejů, který objevila restaurace fresek.

Jeden z miniaturních obličejů, který objevila restaurace fresek.

FOTO: Alessandro Bianchi, Reuters

Kaple se skládá z osmi hlavních panelů ilustrujících "Legendu o svatém kříži". Cyklus fresek začíná smrtí Adama a končí legendou o tom, jak Svatá Helena, matka římského císaře Konstantina našla svatý kříž a vrátila ho do Jeruzaléma. Ve sloupoví je možné spatřit svaté v životní velikosti a tři páry okřídlených andělů v horní části hlavní lodi. Ve výplni i ozdobných pásech objevili restaurátoři desítky drobných tváří, některé malé jen pár centimetrů, o nichž se domnívají, že jsou to obyčejní lidé, pravděpodobně včetně umělce, jeho asistentů i okolí.

Hi-tech restaurování

Restaurování fresek je nejambicióznější svého druhu od restaurace Michelangelových fresek Ve Vatikánu, které byly vyčištěny v letech 1980 a 1994.

Částečně obnovu financoval japonský obchodník Tetsuya Kuroda, který poté, co viděl dokument o italském umění, věnoval na projekt 1,6 miliónu dolarů. Zbývající částku 1,9 miliónu poskytla nadace Opera di Santa Croce. Projekt provádí Opificio delle Pietre Dure, prvotřídní italská laboratoř ve spolupráci s japonskou univerzitou Kanazawa.

Šest set let staré fresky je možné si prohlédnout z neuvěřitelné blízky díky lešení, které zde zůstalo po rekonstrukci.

Šest set let staré fresky je možné si prohlédnout z neuvěřitelné blízkosti díky lešení, které zde zůstalo po rekonstrukci.

FOTO: Alessandro Bianchi, Reuters

A byla to jedna z nejvíc high-tech restaurátorských prací vůbec. Každý centimetr čtvereční fresek byl fotografován a v digitalizované formě uložen do počítačového programu. Ten ukazuje každý detail v každé fázi obnovy. Díky softwaru si lze fresky prohlédnout před, během a po obnovení. Můžete si je prohlédnout za denního i umělého světla, speciální paprsek pak odhalí i nepatrné narušení povrchu, vlnění a nedokonalosti.

Čištění fresek nebyla jediná práce restaurátorů. Podobně jako vědci v Avataru museli každý den psát podrobné poznámky o tom, co dělali, co objevili i jejich odborné reflexe a dokonce i jejich city.

Digitální ztvárnění poskytne návštěvníkům jedinečný umělecký zážitek. Pouhým kliknutím se stěny počítačové verze kaple změní v bludiště červených čar, které mapují jednotlivé dny. Od té doby, kdy byly fresky namalovány na čerstvou omítku, mohou restaurátoři určit hranice jednotlivých pracovních dní před 600 lety.