Na sobě mají dlouhou bílou galábii a okolo hlavy obtočenou červenobílou arafatku. Na nošení tradičního muslimského oděvu si zakládají, ale kočovný život a jednoduché obydlí ve stanu již dnešní beduíni z Vádí Rum nevyhledávají. Díky příjmům z turistického ruchu si mohou dovolit plně zařízené domy a jiné výdobytky moderní doby.

Památku na beduínský život ale udržují hlavně pro turisty, kteří jezdí do jižního Jordánska poznat přírodní rezervaci Vádí Rum a její úchvatné masivní skály trčící z různobarevného písku. Návštěvníky lákají hlavně zdejší kaňony, skalní mosty, rokliny nebo staré kresby starých Nabatejců.

Beduíni nové doby

A to ticho narušené maximálně lehkým větříkem, který si pohrává se zrníčky písku! Taková klidná atmosféra přímo láká sednout si na konci slunečného dne na jednu ze skal a pozorovat v dáli zapadající slunce. Tak proč jim ještě nedopřát pocit Orientu, který je na míle vzdálený od uspěchané moderní doby?

Kde jsou ty časy, kdy pod pojmem beduín se automaticky rýsovala představa pouštního člověka žijícího ve stanu a chovajícího velbloudy. Současní beduíni žijí v domě ve vesnici Rum na okraji rezervace a vlastní džíp s pohonem na všechny čtyři kola, aby nezapadli do písku. Povinnou výbavou každého auta se stala voda a konvička na uvaření čaje během polední siesty.

Jordánští beduíni nabízejí turistům průvodcovské služby a možnost přespání v připraveném kempu někde ve stínu skal. O přestěhování do města ale žádný z nich neuvažuje.

Na poušti vydělá více než ve městě

„Máme všechno – dům s vodou a elektřinou, auto, práci,“ svěřuje se mladý průvodce Muhammad. Jelikož se od mala pohyboval v blízkosti zahraničních turistů, studium na vysoké škole zaměřil na cestovní ruch.

„Mám džíp a starám se o jeden kemp. A co je dobré, že každý den mám práci a dokážu si vydělat peníze,“ usmívá se pod řídkým knírkem. Utéci do většího města by byla pro něj největší hloupost. „Tam bych nevydělal ani polovinu, co tady,“ vysvětluje nad skleničkou čaje.

„Pětičlenná skupina turistů, kteří na konci dne ještě přespí v kempu, mi zaplatí 175 JOD (asi 4740 korun),“ řekl Muhammadův šéf Mdallah Afíq a s balíčkem peněz v ruce jen potvrdil, že průvodcovství po rezervaci je zlatým dolem.

Beduíni poskytnou návštěvníkům na oplátku dobré služby. Kromě dopravy, ať už džípem, nebo na velbloudu, se turistům dostane pravé beduínské večeře a noclehu pod rozzářenou hvězdnou oblohou.

Zlato ve skalách

„Myslím, že naši zákazníci odjíždějí spokojeni. Nepamatuju si, že by se tady někomu nelíbilo,“ spokojeně tvrdí Mdallah Afíq. Odvážnější jedinci si mohou zkusit lezení po skalách na vybraných místech.

Jedním z prvních spokojených návštěvníků Vádí Rum byl beze sporu T. E. Lawrence, britský voják a hrdina filmu Lawrence z Arábie, který se podílel na arabském povstání během první světové války. Je po něm pojmenován i jeden ze skalních pramenů, a dokonce i ruiny domu.

„Jedna z vymyšlených legend. Po někom ho pojmenovat museli,“ směje se Muhammad. „Vždyť by ho snědly mouchy,“ nepřestává se smát a odhání dotěrný hmyz, který létá kolem něj.

Vádí Rum je příjemné místo v každé roční době, nejpříjemnější období je ale v podzimních nebo jarních měsících, kdy slunce není tolik silné a přespat pod hvězdami je více než lákavé.