Jak slaví Vánoce ve světě: Joulu Pukki, Befana, Pere Noël a Julinissen

Vánoce jsou (společně s listopadovým Dnem díkůvzdání) pro Američany svátkem roku. První prosincovou neděli můžete v ulicích měst vidět vánoční průvody, které uzavírá Santa Claus. Nejdůležitějším dnem vánočních svátků je 25. prosinec. Ten den tisíce zářivek a blikajících světýlek obepínají domy, stromy, téměř každé nároží v centru měst… Dárky se rozbalují pětadvacátého ráno. Na sváteční tabuli nesmí chybět nadívaná krůta, ke které se často podává bramborová kaše, sladké brambory, vařená kukuřice, červené zelí, nádivka, dýňová jídla, fazolové lusky, brusinkový kompot a spousta, spousta pečiva.

O Vánocích je v Austrálii žhavé léto s teplotami kolem třicítky až čtyřicítky. Sváteční tabule má proto často své místo na mořské pláži. K jídlu se tu podávají studené obložené mísy, chlazené ovocné a zeleninové saláty, slaďoučké dortíky, osvěžující šťávy. Hodovníci pozorují odvážné surfaře, kteří se divoce prohánějí po mořských vlnách přestrojení za Santa Clause.

Ovšem ten, kdo striktně dbá na tradice, má na štědrovečerním stole celého krocana nadívaného kaštany a jablky s oblohou z pečených brambor a pečené dýně. Jako dezert pak teplý švestkový nákyp s rozinkami a ořechy polévaný vaječným koňakem. A výzdoba? V Austrálii je pohlednicová. Lidé si zaslaná vánoční přání vyvěšují do oken a soutěží, kdo jich má víc.

Vánoční svátky začínají rozsvícením adventní jedle jedním z členů královské rodiny na londýnském Trafalgar Square. Po ulicích chodí koledníci a zpívají. V noci z 24. na 25. prosince přijíždí do domácností Santa Claus na saních tažených soby. Dovnitř se dostává komínem a krbem a dárky nechává v připravených červených ponožkách. Ke slavnostní večeři zasedají Angličané až 25. večer.

Typickým vánočním pokrmem je pečený krocan s ořechovou nádivkou, v žádném případě nesmí jako tečka tohoto hodování chybět ovocný puding. Ten se připravuje již v době adventu a chodí ho míchat každý člen rodiny. Přitom vyslovuje své přání. Během večeře se pak do pudingu ukrývají mince, prstýnek nebo náprstek pro štěstí. Kdo ho z mísy lžící vyloví, tomu bude v následujícím roce přát štěstí.

Samotné vánoční svátky v Itálii začínají až na Boží hod vánoční, po známém papežově požehnání Urbi et orbi. Nicméně samotný vánoční čas začíná už 8. prosince. Končí 6. ledna na svátek Tří králů, kdy také přichází komínem čarodějnice Befana a hodným dětem naděluje dárky do připravených ponožek. Ty zlobivé se od ní dočkají jen uhlí. Čtyřiadvacátý prosinec je v Itálii ve znamení návštěv přátel a po večeři děti obvykle dostanou jen malé dárky. Druhý den ovšem na slavnostní tabuli zpravidla nechybí pečené jehně nebo krocan, mnozí však dávají přednost grilovanému úhoři či kuřátku.

S prvním adventním dnem se v německých domácnostech objevují adventní věnce se svíčkami a děti dostávají čokoládové kalendáře. Dalším poslem blížících se Vánoc je svatý Mikuláš. Ráno 6. prosince nechává v nablýskaných botičkách pro děti dárky. Když ovšem není s chováním dětí spokojený, nasype do bot uhlí. O Štědrém dnu pak rozdává balíčky s překvapením také Weihnachtsmann - Vánoční muž se zrzavými vlasy a vousy. Jeho drsné žerty však často nebývají mnohým lidem po chuti.

Vyčištěné boty na dárky musí mít děti ve Francii. Stavějí je večer 24. prosince ke krbu. A zatímco večeří, Pere Noël - Otec Vánoc - je plní překvapeními. V některých francouzských rodinách také přivazují dárky papírovými stuhami na vánoční stromek. A co se servíruje při večeři? Kromě pečeného krocana s kaštanovou nádivkou nebo lanýžovou pastou to je le reveillon - pokrm z ústřic, klobásek, vína, pečené šunky, salátů, ovoce a sladkostí. A samozřejmě husí játra! Ta nesmějí chybět u žádné sváteční tabule.

K pravým španělským Vánocům patří zejména ovčí a kozí speciality a výborné dezerty, jako máslové placky, citrónový dort s kandovaným ovocem nebo pečivo s piniovými jadérky, někdy i puding. Po večeři, která se podává kolem desáté hodiny večer, dostanou děti dárky a o půlnoci nejmladší člen rodiny položí do jesliček rodinného betlému Ježíška. A jde se na půlnoční mši. Oslavy se nejednou protáhnou až do rána. Děti pak dostávají drobné dárky ještě také 6. ledna na Tři krále.

Navzdory tomu, že Thajci jsou z pětadevadesáti procent buddhisté a Vánoce patří výhradně ke křesťanským svátkům, nebrání jim to nijak v tom, aby si je tak trochu nepřisvojili. Zcela v duchu hesla: Pokud je důvod, je možné slavit cokoliv. Popularita Santa Clause se z Hollywoodu celkem rychle rozšířila i do nejzapadlejší thajské vesničky.

Vánoce v těchto zeměpisných šířkách přitom mají na svědomí obchodní řetězce a tak není divu, že jde především o svátek, který je mohutně ovlivněn nakupováním. Rtuť teploměru přitom šplhá ke třicítce a namísto smrčků se zdobí palmy. U vánočního stromku si rodiny rozdávají drobné balíčky s čokoládou a sladkostmi. Velké dárky přicházejí v této zemi na řadu až na Nový rok.

Tři králové, půlnoční mše a modlitby v kostelech 24. a 25. prosince, ale také umělé vánoční stromečky, girlandy a obří figurky Santa Clause, to vše dnes patří k Vánocům v Africe. V Rovníkové Guineji, která je převážně křesťanská, začínají svátky v polovině prosince křty a svatým přijímáním. Stejně jako malí Španělé toužebně čekají děti v této bývalé španělské kolonii na 6. leden, až budou moci otevřít dárky rozdávané na radnici Třemi králi. Na sousedním souostroví Svatý Tomáš a Princův ostrov připravují obyvatelé každé vesnice lidský betlém, podobně jako v Portugalsku.

Rodiny, které si to mohou dovolit, si na Štědrý večer dopřávají bohaté hostiny, na nichž nechybí ani maso a dovážené produkty. Dominuje maso kozí, skopové a hovězí. V bývalých francouzských koloniích se navíc servíruje piškotová roláda, v britských koloniích po hovězí pečeni někdy následuje i typický anglický pudink, na bývalých portugalských územích je hlavním jídlem treska a tradiční koláč, zatímco v Namibii jako vzpomínku na německou koloniální minulost si leckdo upeče slaďoučkou štolu, nebo dokonce i vánočku.

Přípravy na Vánoce se odehrávají poslední týden před svátky. V chudších rodinách najdou ti nejmladší drobnosti u postele, majetnější rodiče nechávají dárky pod stromečkem. Většinou je umělý. Tradiční místní ozdoby, jako jsou gabonské jesličky z banánových listů, girlandy z palmových listů v kamerunské metropoli Yaoundé či perlové hvězdy a koule z uluských jihoafrických řemeslníků tvoří spíše výjimku.

Víte, jak se jmenuje norský Ježíšek? Julenissen. V noci před Štědrým dnem mu děti dávají za okno misku s ovesnou kaší, aby se posilnil na své daleké cestě po noční obloze. Ovesná kaše ostatně nechybí ani na štědrovečerním stole. A ten, kdo v ní najde ukrytou mandli, má velké šance, že se v příštím roce vdá nebo ožení. Po koledách zpívaných doma u kamen a u ozdobeného stromečku, začínají všichni členové rodiny rozbalovat dárky.

Vánoční oslavy v zemi tisíců jezer naplno propukají 24. prosince v poledne, kdy byl podle dávné tradice v bývalém hlavním městě Turku vyhlášen vánoční mír. K adventním tradicím ve skandinávských zemích patří podvečerní rodinné bohoslužby, návštěvy hřbitova a zapálení svíčky zemřelým příbuzným. A kromě zpívání koled a hraní her také společná návštěva sauny.

Tradičním štědrovečerním jídlem je ryba, která se podává například s obloženou mísou, šunkou s hořčicí, slanečky, domácím sýrem či houbovým salátem. Po večeři zazvoní zvoneček a dárky rozdává Joulu Pukki, kterému vydatně pomáhají pidimužíci. Říká se, že když nějaké děti hodně zlobí, pidimužíci je odnesou do svého ledového království.