Užijte si Paříž jako rodilí Francouzi

Rene – Pierre je pařížský realitní makléř a na večeři s ním sedím už téměř tři hodiny. Věřte – nevěřte – právě se blíží půlnoc. V jedné knize věnované Francii jsem se kdysi dočetla, že „Francouzi jedí a pijí víno s takovým požitkem, jako by už nemělo být žádné zítra…“ Můj společník je toho důkazem.

O francouzské kuchyni je zbytečné mluvit, lepší je přímo ji ochutnávat. I obyčejná bageta zakoupená kdekoli v této zemi je nesrovnatelná s jakoukoli zakoupenou doma v Česku.

Čerstvé suroviny a především – jde to i bez tuny másla, majonézy a já nevím čeho všeho ještě, na nichž doma marně hledáte kousíček ze slibovaného tuňáka. V podstatě totéž se dá říct o pain au chocolate neboli typickém čokoládovém chlebíčku i u nás známém ze supermarketů jako „čokorolka“.

V sebezapadlejším pekařství bude „máslovější“ a čokoláda bude i uprostřed – nejenom na začátku a na konci pro první a poslední kousnutí.

Pekáren, kavárniček a restaurací je v Paříži na každém kroku tolik, že zorientovat se v nich chce dobrou radu – nejen kam jít, ale taky co si dát. V Paříži tento tip můžete dostat zdarma přímo od někoho z rodáků. Vyžaduje to pro začátek drobnost – pár kliků na internetu.

Tak se třeba dozvíte, že pro ty nejlepší makarons – nikoli těstoviny, ale křehké mandlové koláčky slepované krémem nebo ovocnou zavařeninou – máte vyrazit do cukrárny Ladurée přímo na Champs Elysées, do ulice Royal nebo Bonaparte.

Pokud se chcete o Paříži dozvědět něco jiného, než nabízejí turistické průvodce, využijte tzv. greetera neboli rodilého průvodce, který vás zdarma provede po městě a popovídá leccos o životě v něm. Stačí se tři týdny před příjezdem zaregistrovat na adrese www.parisiendunjour.fr a vybrat si termín, hodinu procházky a jazyk, kterým budete při setkání komunikovat.

Jediné, co se nedozvíte, je konkrétní místo, které navštívíte. To je prostě překvapení. Dobrovolníci ale samozřejmě vybírají z Paříže to nejlepší. Místo nudných naučených frází se dozvíte konkrétní věci: o životě ve městě, o lidech, o nejvyhlášenějších restauracích, nejlepších obchodech, co se vyplatí koupit, co je naopak moc drahé, zkrátka a dobře: užitečná služba.

Greeters vás upozorní i na vychytávky: třeba že ve všech pařížských parcích je nově zavedeno wi-fi nebo vám ukáže, jak si na některém ze stovek stanovišť za euro na půl hodiny půjčit kolo. Platit můžete i kreditní kartou.

Z vlastní zkušenosti doporučuji projížďku na Vélibu pařížskými ulicemi v sobotu nebo v neděli ráno. Ideální je zajet se podívat třeba na některý z trhů. Vyhlášený je bleší trh St. Ouen. Stánky pod širým nebem i tržnice nabízejí různé věci od starých obrazů, fotografie, boty, knoflíky a kabáty… prostě všechno.

Když budete mít štěstí, najdete tu i modely haute couture z chanelovské kolekce šedesátých let. Jestliže se lépe cítíte v obchodech, ale zároveň byste přesto rádi něco originálního, vydejte se do historické čtvrti Marais, kde se v malých obchůdcích a galeriích skrývají modely a módní doplňky mladých tvůrců, jež vás bezesporu překvapí.

Pohled na Paříž z Eiffelovky je bezesporu kouzelný, ale opravdu chcete stát tu dlouhatánskou frontu? Kdo se chce vyhnout tlačenici, může Paříž obdivovat i z jiných míst, a to nejen z výšky. Přímo u věže zastavují například vyhlídkové lodě Bateau Mouche, které po Seině obeplouvají nejvýznamnější pařížské památky ležící u řeky, navíc s odborným výkladem, výtečným obědem nebo večeří a francouzskými šansony.

Pařížskou specialitou je projížďka pověstnou francouzskou „kachnou“ neboli Citroënem 2CV, kterou u nás proslavily četnické komedie s Louisem de Funesem.

Službu „4 roues sous 1 parapluie“ čili „4 kola pod jedním deštníkem“ si můžete rezervovat na www.4roues-sous-1parapluie.com.

Pokud přesto trváte na tom, vidět Paříž z ptačí perspektivy, nabízí se řada zajímavých míst – placených i bezplatných. Mezi těmi placenými stojí za to vystoupit třeba na Vítězný oblouk, vyjet na Montparnasskou věž – jediný mrakodrap v centru Paříže – nebo pohlédnout na město z oblouku ĽArche de la Défense v obchodní čtvrti La Défense.

Ideální bezplatnou možností je návštěva střechy obchodního domu Printemps. Je tady úžasný výhled na celé město, nechybí lavičky, dalekohledy a – jsme v Paříži, takže - kavárna. Zážitkem je i návštěva obchodního domu. Pod pozlacenou kopulí najdete více než 300 módních značek a v oddělení delikates spoustu vychytávek: pro čokoholiky například cosi na způsob malého čokoládového inhalátoru do kabelky.

Jakmile máte abstinenční příznaky, vložíte do úst tyčinku, nadechnete se a do krku vám vletí trocha čokoládového prášku a úžasná vůně. Nemusíte mít výčitky svědomí, celá tato věc je „as light as air“ čili lehounká jako vzduch – 0 kalorií (prý).

S návštěvou Louvru je to stejné jako s Eiffelovkou. Sami Pařížané navštívili galerii podle svých slov jedinkrát v životě, jinak ji přenechávají spíš turistům. Ne že by snad byli tak nekulturní, ale v Paříži je tolik jiných muzeí a galerií, že chtějí poznat také jiné zážitky.

Když se kdysi novináři ptali slavného režiséra Luca Bessona, kam by je v Paříži poslal za kulturou, projevil se stejně jako většina místních, když odpověděl: „Do Musée ďOrsay. Louvre je jistě skvělý, je tam Mona Lisa a tak... Ale Muzeum Orsay, tam se o Francii dozvíte daleko víc. Je to asi nejfrancouzštější muzeum ze všech a kdo se o nás chce něco dozvědět, ať zamíří tam.“

Jiná otázka je, kam se v Paříži vypravit večer. Místní by mi za to nejspíš patřičně vyčinili, ale já bych vás ráda poslala do Mouling Rouge. Tento nejznámější kabaret láká na dlouhonohé krásky (dnes je tady nejvíc Australanek, protože ty prý mají nejdelší nohy), odhalená ňadra, ale také – a především – na umění Čechů.

Vystupuje tu například Mario Berousek, nejrychlejší žonglér světa, nebo Duo Stykan, manželský pár akrobatů, jehož ženská polovička pochází z České republiky. Vstupné kolem 100 eur vám nejprve srazí náladu na bod mrazu, ale alespoň jednou v životě tam běžte. Je to sice kýč, ale zvlášť když si dáte na úvod kapku „bublinek“, dvě hodiny se budete skvěle bavit a nebudete vědět kam dřív s očima.