Článek
Svým hostům však lázně, náležející mezi nejteplejší místa v republice a chlubící se nejstabilnějším počasím, nabízejí i řadu památek a historických zajímavostí.
Slavníkovci si razili své mince
Vždyť jen šest kilometrů východně od Poděbrad leží Libice, dávné sídlo rodu Slavníkovců, v 10. století přímých konkurentů vládnoucích přemyslovských knížat.
Bohužel dnes už mnoho hmotných památek nepřipomíná, že Slavníkovci tehdy ovládali celé východní Čechy dokonce razili i vlastní mince. Až roku 997 došlo právě na Libici k jejich vyvraždění. Krveprolití tehdy přežili jen svatý Vojtěch a jeho bratr Soběslav, který byl na vojenské výpravě proti pohanským Obodritům.
První osada byla na území dnešních Poděbrad založena v blízkosti brodu přes řeku Labe. Brod byl v té době strategickým místem, i proto tu král Přemysl Otakar II. nechal v letech 12621268 postavit kamenný hrad.
Na Jiřího jsou místní právem hrdí
Asi nejslavnějšími pány poděbradského panství byli páni z Kunštátu, zejména pak Jiří z Poděbrad, roku 1458 zvolený českým králem. Dodnes jsou na něho místní hrdí, a tak není divu, že hlavní náměstí zdobí panovníkova jezdecká socha od sochaře Bohuslava Schnircha. V zámku je také přístupná rodná světnice Jiřího z Poděbrad a nic nevadí, že jsou v Česku minimálně další dvě místa, která si osobují nárok být rodným místem tohoto krále (například Kunštát nebo hrad Bouzov).
Socha Jiřího z Poděbrad na náměstí před zámkem
Památník krále Jiřího z Poděbrad je umístěný v jediných veřejnosti přístupných prostorách poděbradského zámku. „V bývalé hradní kapli a Jiříkově rodné síni byla zřízena expozice, která přibližuje tuto historickou postavu i dobu, v níž žil,“ uvedl Jan Vinduška, ředitel Polabského muzea, které památník spravuje.
Stálá výstava
Zpřístupněna tu je i stálá výstava Bohuslav Schnirch a jeho pomník krále Jiřího a v podzemní středověké klenuté místnosti, využívané jako lapidárium, jsou uschovány dřevěné monoxyly z 10. století, objevené v bahně řeky Labe.
Lapidárium v podzemních prostorách Památníku krále Jiřího z Poděbrad
Vydáme-li se z náměstí směrem na městskou část Pátek, přejdeme řeku Labe po mostě, navazujícím na kamenný inundační most z roku 1831. Po několika desítkách metrů uvidíme po své pravé ruce kostelíček Nanebevzetí Panny Marie. Říká se mu také havířský kostelík, neboť stojí na místě, kde bylo roku 1496 popraveno deset nevinných vůdců vzbouřených kutnohorských havířů.
Jeho současná podoba je výsledkem novogotické přestavby z konce 19. století. Za kostelíkem začíná Obora založená v roce 1538 císařem Ferdinandem I. pro chov dančí zvěře. Dnešní návštěvníci se mohou projít lesem s parkovou úpravou a prohlédnout si jezdecký areál.
Pokud se na náměstí vypravíme opačným směrem a podél zámku budeme směřovat ku Hradci Králové, projdeme uličkou Na Dláždění, nejstarší ve městě až narazíme na kostel Povýšení sv. Kříže. U něho stojí budova bývalé školy, od roku 1906 využívaná jako muzeum.
Jednou z turistických atrakcí Poděbrad je jízda po Labi lodí Král Jiří. Z přístaviště pod poděbradským zámkem vyráží loď na hodinovou okružní jízdu třikrát týdně, v letní sezoně denně.
„Výletní parník“ Král Jiří, který je ale ve skutečnosti motorovou lodí, pravidelně brázdí dvě trasy - po proudu Labe směrem k Nymburku nebo naopak proti proudu k soutoku Labe s Cidlinou. Jedná se o dvoupalubovou loď z roku 1984, typu Bifa III pro 120 cestujících.
Po vodě celoročně
„Má klimatizaci a restaurační zařízení s teplou kuchyní, umožňující celoroční provoz. Samozřejmě v zimním období není zájem o plavbu takový jako během letních prázdnin, ale zejména v předvánočním období vyplouváme také,“ prozradil provozovatel lodi Zdeněk Havlas.
Loď Král Jiří se blíží z cesty k soutoku Labe s Cidlinou do Poděbrad.
Výletní plavby byly v Poděbradech zavedeny už před rokem 1910 jako zpestření léčebných pobytů klientů lázní. Ředitelství lázní tehdy k tomuto účelu pořídilo menší člun pro deset až dvacet osob nazvaný Lázně Poděbrady. V průběhu celého dvacátého století se tu střídali provozovatelé i lodě, ale až na krátké přestávky tu lodní provoz nikdy nezanikl. Nejdramatičtějším okamžikem bylo zřejmě v červenci roku 1987 potopení lodi Poděbradka, která vinou posádky najela na břehový zához.
„Občas se mi stane, že některý z cestujících vzpomíná, že byl svědkem, jak se loď potopila. Ale kdyby všichni, kdo to říkají, na té lodi jeli, tak by jich muselo být několik tisíc.
Navíc ta loď se potopila až poté, co z ní vystoupili cestující,“ směje se Zdeněk Havlas. A jedním dechem dodává, že jejich loď je bezpečná. Zatím se prý nenašel nikdo, kdo by během cesty dostal strach a chtěl vystoupit.
Krajina rovná, ale krásná
„Cesta vede lužními lesy, které Poděbrady obklopují. Krajina je tu rovná, vždyť jsme v Polabí, ale přesto krásná. A na dohled je Oškobrh (285 m. n. m.), nejvyšší vrcholek středního Polabí. Navíc při jízdě směrem k soutoku je zpestřením zhruba desetiminutový průjezd zdymadlem. Na soutoku je také možné vystoupit a zpět do Poděbrad dojít pěšky vycházkou po břehu Labe. Nebo naopak zase nastoupit a dojet zpět lodí,“ upozornil Zdeněk Havlas.
Procházka je nejen zdraví prospěšná, ale i krásná. Východně od Poděbrad, nedaleko soutoku, se rozkládá přírodní rezervace Libický luh. Jedná se o přírodní lužní les s tůněmi a slepými říčními rameny, jaký v minulosti souvisle obklopoval řeku Labe. „Nedaleko přístaviště, u plavební komory začíná staré labské rameno, zvané Skupice. Je to stále krásný kus přírody v těsné blízkosti centra Poběbrad, navíc tudy vede naučná stezka s devíti zastaveními,“ dodal Z. Havlas.