Úvodní stanicí této cesty s kamerou je krkonošský Harrachov. Známé letovisko mineme, protože se tu hned vydáme do lesů. Čeká nás zhruba kilometrová procházka od centrálního parkoviště. Většina cesty vede podél toku říčky Mumlavy západní částí Mumlavského dolu.

Míříme proti proudu a zvuk padající vody postupně nabývá na intenzitě. Není divu, za chvíli již před sebou vidíme můstek s řadou přihlížejících a za nimi – kamennou stěnu s padající vodou.

Mumlavský vodopád

Desetimetrový Mumlavský vodopád

FOTO: Miroslav Šára, Právo

Jsme u Mumlavského vodopádu. Na výšku má téměř deset metrů, což sice zdaleka není údaj v ČR rekordní, přesto ale u nás patří k vodopádům – lze říci – vyšší kategorie. Zejména proto, že na šíři zabírá celý říční tok.

Video

Mumlavský vodopád

Autor: Miroslav Šára, Právo

Vydáváme se na malou okružní cestu, jejíž druhou zastávkou je území sousedních Jizerských hor. Do osady Jizerka, která je se svou nadmořskou výškou 862 metrů nejvýše položenou v severních Čechách, se ale nevydáme nejkratší možnou cestou, ale přes vrchol Bukovce.

O Bukovci se tvrdí, že je jednou z nejvyšších čedičových kup ve střední Evropě. Nejen tato rekordní zmínka je ovšem důvodem, proč na 1005 metrů vysoký vrch vystoupat. Výhledy z míst těsně pod vrcholem i z vrcholu samotného jsou důvodem o poznání pádnějším.

Výstup na Bukovec

Výstup na Bukovec

FOTO: Miroslav Šára, Právo

Jak jméno napovídá, kopec kdysi ovládal bukový porost – ten již byl sice z větší části vykácen, ale i tak je procházka po vrcholových partiích mj. i cestou pestrým lesním porostem. Hustým ovšem jen natolik, aby bylo velice dobře vidět do okolí.

Do oka padnou krkonošské vrchy, na opačné straně pak kopce jizerskohorské (k vidění jsou i ty dva na českém území nejvyšší – Smrk a Jizera), ale nejkrásnější obrázek máme stále ještě před sebou.

Pohled na Jizerku z vrcholku Bukovce

Pohled na Jizerku z vrcholku Bukovce

FOTO: Miroslav Šára, Právo

Po chvilce mineme nejvyšší místo Bukovce a začneme zvolna sestupovat. A právě tehdy se před námi představí v plné kráse osada Jizerka. Náš příští cíl.

Video

Bukovec

Autor: Miroslav Šára, Právo

Nejvýše položená osada severních Čech vznikla někdy kolem roku 1550, kdy sem dorazili hledači drahokamů – tehdy ještě měla jméno podle hory, na niž jsme před chvílí vystoupali. Z Bukovce byla osada v roce 1815 přejmenována na Vilémov, což se ovšem příliš neujalo, takže nakonec o názvu opět rozhodla jedna přírodnina. Namísto hory dostala osada jméno po říčce, která jí protéká – Jizerka.

Obec Jizerka s vrchem Bukovce v dáli

Obec Jizerka s vrchem Bukovce v dáli

FOTO: Miroslav Šára, Právo

V těch dobách tu vznikla sklářská huť (provoz trval do roku 1911). Určitou připomínkou těch dob je i horská chata Pyramida, která původně sloužila jako brusírna skla.

Hlavní devizou jsou tu ovšem i další rázovité stavby a především – nádherná příroda. Kromě již zmíněné Jizerky jí protéká Safírový potok, který býval pro hledače drahokamů kdysi pravým požehnáním i veleúrodným místem.

Na závěr této krkonošsko-jizerskohorské cesty se znovu vrátíme na území nejvyšších českých hor. Nedaleko Dolního Kořenova se zdvihá vrch Hvězda (958 m. n. m.), na němž od konce 19. století stojí 24 metrů vysoká kamenná rozhledna. Říká se jí Štěpánka.

Rozhledna Štěpánka

Rozhledna Štěpánka

FOTO: Miroslav Šára, Právo

Nejprve pohled věnujeme Krkonošům – dobře je vidět mj. vrch Violík, Sněžné jámy, Kotel, vpravo za ním je k rozpoznání i špička Sněžky. Ale kruhový výhled toho nabízí mnohem víc. Nejsnáze identifikovatelný je bezesporu Ještěd, ale k vidění jsou dále například vrchy Mužský, Kozákov, Kumburk, Tábor a spousta dalších.

Video

Jizerka a Štěpánka

Autor: Miroslav Šára, Právo


PŘÍŠTĚ se vydáme na Klatovsko. Kromě Klatov viděných z úrovně chodce i letce (druhý způsob nabízí pohled z vrcholu Černé věže) navštívíme Červené Poříčí, kde se zámek podařilo zachránit opravdu za pět minut dvanáct. U Chudenic vystoupáme na rozhlednu zvanou Bolfánek a na závěr zavítáme ke zřícenině hradu v Roupově.