Soudí, že dovolenou je výhodnější si během roku rozfázovat. „Stačí sedm až deset dní, ideální je ale 14 dní. Doba mezi dovolenými by měla být tři až čtyři měsíce. Naše mysl se bude mít na co těšit a to nám dodává pozitivní energii. Pro člověka je to nesmírně důležité,“ vysvětluje doktor Kořán.

Vzpomíná i historickou paralelu. „Dříve lidé více fungovali ve shodě s přírodou. Většinou od od jara do podzimu pracovali na poli a zima pro ně byla období odpočinku. Organismus obnovil své síly. Poslední dvě století v důsledku průmyslové revoluce se ale vše zvrtlo a je úplně jinak. Už mnohem méně žijeme v souladu s přírodou,“ tvrdí doktor Kořán.

Jiní psychologové mají ale trochu jiný názor. „Když je dovolená krátká, z pracovního prostředí nevypadneme a neodpočineme si,“ tvrdí profesor Jiří Raboch, přednosta psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. „Někdo říká, že první týden pořád ještě uvažuje nad tím, co bylo v práci. Druhý týden se uvolní a třetí týden už zase přemýšlí, co ho v práci čeká. Proto dovolená by měla trvat minimálně 14 dní až tři neděle, ale je to přísně individuální,“ vysvětluje profesor Raboch.

Správný šéf na dovolenou pošle

Mnoho lidí, zejména starší generace, má zakořeněný názor, že věrnost podniku nebo společnosti prokáže tím, když si dovolenou nevezme. „Je to absolutní nesmysl,“ soudí známý psycholog doktor Karel Humhal.

A doktor Kořán mu dává za pravdu. „Věrnost podniku už se dávno neprojevuje tím, že si nevybereme dovolenou. Naopak dobrý a odpovědný vedoucí na dovolenou svého pracovníka by měl i poslat. Dobře přece ví, že odpočatý člověk v určité funkci je mnohem výkonnější než unavenější. Změna prostředí každému prospěje a uvolní organismus.“

Myslet si, že věrnost podniku rovná se nebrat si dovolenou, je hloupé už i proto, že pracovník, který je dlouhodobě ve stresu, může z ničeho nic mít vážné zdravotní problémy a to ho vyřadí na dlouhé měsíce ze zaměstnání. A hle? – Jde to i bez něj. „Zkrátka všichni jsme nahraditelní,“ dodává doktor Kořán.

Stres, únava

Kdo si dlouhodobě nebere dovolenou, zadělává si na řadu nemocí, které se aktuálně projevit nemusí. Až třeba po létech a jako blesk z čistého nebe. Dlouhodobý stres a nezdravý životní styl může vést k infarktu nebo i mozkové mrtvici. Častým onemocněním je i vysoký krevní tlak, zažívací potíže, žaludeční vředy nebo alergie na nejrůznější podněty.

„Člověk by měl poslouchat své tělo. Samo si řekne, co potřebuje. Reaguje totiž podle přírodních zákonů. Ale my se svým tělem zacházíme neopatrně,“ říká internista doktor Miloslav Kalaš z pražské Nemocnice Na Homolce. „Když se nám chce spát, tak jděme spát. Máme-li chuť jít do kina, navštivme ho. Chceme pracovat s chutí 14 hodin za den několik dní – prosím, nic proti tomu, když si ale následně odpočineme. Tělo si samo řekne, co chce, a měli bychom ho poslechnout. Mnohdy to ale nedokážeme,“ tvrdí doktor Kalaš.

Co o dovolené dělat

O dovolené bychom měli vypnout od pracovních problémů, věnovat se sami sobě, svým zájmům, koníčkům, dělat to, na co během pracovního dne, týdne, měsíce nemáme čas, ale co nás zajímá a my to neustále pro nával práce odkládáme.
Pro někoho je to cestování, pro druhého čtení knih, pro dalšího brouzdání po lese a hledání hub.

K aktivní dovolené patří i sport a upevnění fyzické kondice. Ne ale sportovat za každou cenu ve snaze dohnat, co jsme rok zanedbali. Naopak lepší je vytrvalostní sport a k tomu i zdravá strava, tedy dostatek zeleniny a ovoce. A když k tomu přidáme i setkání s přáteli při skleničce dobrého vína, pak taková dovolená nás uspokojí a dobije baterky.