Jedním ze dvou hlavních symbolů oblasti je hrad. A právě u jeho bran návštěvu centrální části Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko zahájíme.

Hrad někdy od poloviny 14. století má své sídlo na pískovcové skále poměrně vysoko nad Kokořínským dolem. Postavit jej tu nechal Hynek Berka z Dubé. Od té doby prošel mnohými proměnami, vlastnickými i stavebními. Po třicetileté válce byl císařem Ferdinandem zařazen na listinu tzv. hradů prokletých, jež nesměly být opravovány, takže se pozvolna měnil ve zříceninu. Což se sice líbilo zejména romantickým umělcům (rád sem jezdil např. Karel Hynek Mácha, Josef Navrátil, Antonín Mánes) a jim podobným duším, ale nebýt zásahu, hradu mohl zvonit umíráček.

Pokličky

Pokličky

FOTO: Miroslav Šára, Právo

Na počátku potřebné změny byl rok 1895, kdy Klub českých turistů představil při Národopisné výstavě v Praze maketu hradu, čímž památku, řečeno dnešní terminologií, zpopularizoval. Navíc se zasloužil i o její částečné zpřístupnění.

O rok později hrad i kokořínské panství koupil Václav Špaček, šlechtic ze Starburgu, a v roce 1911, za pomoci historiků Augusta Sedláčka, Zikmunda Wintra, Čeňka Zíbrta a Eduarda Sochora odstartoval rozsáhlou rekonstrukci hradu. Což byl zásah ze všeho nejdůležitější. O sedm let později rekonstrukci dokončil Špačkův syn Jan. Dědicům rodu Špačků se hrad Kokořín vrátil v roce 2006.

Veřejnosti hrad nabízí dva prohlídkové okruhy. První obsahuje starý palác (s průvodcem), samostatně pak ochozy a vyhlídku z věže. Druhý obsahuje pouze věž. My se nyní s kamerou vydáme na první, tzn. kompletní trasu. Zahájíme ji prohlídkou dvoupatrového starého paláce s dobovými sbírkami.

Video

Kokořín

Autor: Miroslav Šára, Právo

Interiéry jsme si prohlédli, čas nazrál na prohlídku exteriérů a na cestu do míst dalekých výhledů. Vydáme se na hradní ochozy a ve finále vystoupáme na válcovou velkou věž s kamennou helmou.

Cestou se nabízejí krásné pohledy na starý palác, který jsme před chvílí opustili, ale také na palác nový (v současnosti využívaný jako pokladna). Můstkem je spojený s věží, jež ční do výše 38 metrů. Na nároží nového paláce stojí nepřehlédnutelná socha Jarmily Špačkové, manželky Jana Špačka.

Harasov

Harasov

FOTO: Miroslav Šára, Právo

Na všechny součásti hradu, ale i jeho blízké okolí je pochopitelně nejkrásnější pohled z velké věže. Komu by to bylo málo, může se vydat k Máchově skále, připomínající pobyt slavného básníka – od vstupu do hradu ji dělí zhruba sto metrů. Nabízí dílčí výhledy do Kokořínského dolu.

Video

Kokořín

Autor: Miroslav Šára, Právo

V Kokořínském dole navštívíme ještě tři místa. Nejprve se vydáme kousek na sever k zčásti umělé jeskyni Nedamy. Od hradu je to k ní asi kilometr. Jeskyně byla rozšířena za třicetileté války a sloužila jako úkryt obyvatel před Švédy. Místo v hloubi lesů a se spoustou skal je přitažlivé samo o sobě, navíc z vrcholové plošiny nad jeskyní je docela dobrý výhled na kokořínský hrad.

Pokračujeme v přesunu severním směrem. Na řadě je druhý ze známých symbolů oblasti – Pokličky. V povědomí návštěvníků jsou zejména dva patnáctimetrové pískovcové skalní útvary „přiklopené“ odolnější vrstvou, ale stačí se trochu porozhlédnout v blízkém okolí a podobných útvarů zaregistrujete víc.

Pokličky

Pokličky

FOTO: Miroslav Šára, Právo

Kamenná krása Kokořínského dolu je sice přitažlivá, ale aby těch kamenů a skal nebylo až přespříliš, cestu zakončíme u Harasovské tůně. Do hlavní role se tak na chvíli dostane vodní plocha, která zejména z pohledu ze skal je velice malebná. Z dálky stále velice dobře vypadá i zámeček stojící v zatáčce u silnice. Býval majetkem Bedřicha z Lobkovic a za první republiky proslul coby vyhlášený hotel. Co bylo, bylo. Dnes je opuštěný a značně zchátralý. Takže doporučuji – dívejte se pouze zdáli.

Video

Pokličky a Harasov

Autor: Miroslav Šára, Právo

PŘÍŠTĚ dokončíme cestu Kokořínskem. U Želíz se potkáme s Čertovými hlavami a podíváme se k jeskyni Klácelce, od nedaleké Horní Vidimi sestoupíme ke Starému zámku. A jako zlatý hřeb této cesty poslouží návštěva zámku Houska.