Několik pohledů je totiž známých z kultovního filmu Angelika a sultán. Trh s otroky, přeplněné uličky kupeckého města, sídlo Rescatora s výhledem na moře.

Perla pobřeží

Sidi Bou Said je předměstím hlavního města Tunisu. Říká se mu také perla tuniského pobřeží. Modrobílé domečky jsou rozesety na svazích, které se zdvihají nad malým přístavem.

Sidi Bou Said

Sidi Bou Said

FOTO: Lucie Poštolková, Novinky

Procházíte uličkami s obchůdky, kde jsou k dostání tradiční výrobky jako keramika, lampióny, mosazné talíře, konvice, popelníky. Koupit si můžete také stříbrné šperky a amulety ve tvaru ruky Fatimy, které prý nosí štěstí, chrání před nemocemi a zlými silami.

Příjemnou atmosféru dokreslují kavárničky ve stínu pomerančovníků. Skupinky mužů živě diskutují nad vodní dýmkou a popíjí tradiční zelený čaj s mátou a piniovými oříšky.

Před sluncem se lze schovat do kavárny ve stínu pomerančovníků.

Před sluncem se lze schovat do kavárny ve stínu pomerančovníků.

FOTO: Lucie Poštolková, Právo

Pouliční prodavači se snaží prodat omamně vonící svazky poupat pomerančovníků každé procházející ženě.

Pokud se vydáte na Sidi Bou Said na jaře nebo na podzim, vyhnete se davům turistů. Navíc na jaře kvetou pomerančovníky a vše je vůbec daleko zelenější než v letních měsících.

Video

Sidi Bou Said

Teploty se zjara a na podzim pohybují okolo 17 stupňů, přes poledne je zde tepleji. Moře je na jaře poměrně studené, zato po horkém létě si ještě dlouho drží příjemnou teplotu.

Obchůdek s občerstvením a se suvenýry je jedním z desítek vzájemně si podobných.

Obchůdek s občerstvením a se suvenýry je jedním z desítek vzájemně si podobných.

FOTO: Lucie Poštolková, Právo

Sidi Bou Said vzniklo ve 13. století. Název nese po muslimském světci, který zde v té době zemřel. V 16. století sem přišli Španělé a krátce po nich muslimové vypovězení z Andalusie. Umělecký architektonický sloh, který přinesli – mudejar – je pro Sidi Bou Said charakteristický dodnes.

Koloseum

Amfiteátr El Jem byl postaven císařem Gordiánem asi v roce 230 našeho letopočtu. Říká se o něm, že je nejzachovalejším koloseem v někdejším římském světě. Vešlo se sem až 40 000 diváků. Prý se tu opevnila berberská královna Kahena, když v 7. století bránila svou zem proti Arabům. Později se amfiteátr stal útočištěm rebelů. V současné době je zrekonstruovaný a slouží jako přírodní scéna pro koncerty vážné hudby.

Vraťme se ale k Angelice z úvodu tohoto povídání. Filmový štáb v El Jem natáčel scénu, v níž Colin Paturrel zvítězil nad tygrem a kde sultán poprvé spatřil Angeliku. Jakmile uviděl krásnou Evropanku, ihned ho zaujala.

Sultánovo sídlo

Přesunuli jsme se po tuniském pobřeží na jihozápad do známého turistického městečka Monastir. To v příběhu o Angelice představovalo Mykény. Ve filmu držel sultán Angeliku v oněch místech jako zajatkyni. Odtud nakonec Angelika uprchla s Colinem Paturrelem.

V pozadí pevnost v Monastiru

V pozadí pevnost v Monastiru

FOTO: Lucie Poštolková, Novinky

Monastir je jedním z nejznámějších tuniských městeček, nabízí kombinaci písčitých pláží a historických památek. Nejstarší z těchto památek je Ribat, islámský klášter z konce 8. století. Sloužil k modlitbám a meditacím a také k vojenským účelům a ochraně země.

Právě Ribat představuje ve filmu Angelika a sultán sídlo orientálního vladaře. Pokud budete mít chvilku, podívejte se rovněž do muzea v Monastiru. Vystavují tam rukopisy, látky ze 4. a 5. století, sklo, keramiku z doby Abbásovců a kolekci věnovanou prvnímu století islámu.

Pevnost v Monastiru

Pevnost v Monastiru

FOTO: Lucie Poštolková, Novinky