„Vlad Dracula si nepochybně počínal krutě, ne však více či méně než jiní vládcové té doby. Ve skutečnosti se stal obětí špatné propagandy,“ ujišťuje Margot Rauchová, rakouská kurátorka bukurešťské výstavy nazvané Dracula – vojvoda a upír.

Vladovi, který vládl Valašsku, tedy jižní části dnešního Rumunska, bývá přisuzována smrt tisíců lidí nabodnutím na kůl – vedle zločinců mezi nimi nechyběli ani jeho političtí odpůrci, turečtí zajatci či běžné obyvatelstvo.

Kromě toho měl prý zálibu ve čtvrcení, topení, pečení, vaření a upalování protivníků, jakož i v jejich stahování z kůže. Jeho obětí se prý stalo nejméně 80 tisíc lidí.

Nejslavnějším českým Draculou je bezesporu zpěvák Dan Hůlka, na snímku v objetí smrtí.

Nejslavnějším českým Draculou je bezesporu zpěvák Dan Hůlka, na snímku v objetí smrtí.

FOTO: fotobanka Profimedia

To ale Rauchová označuje za výmysl. Připomíná, že 80 tisíc lidí by byla skoro polovina obyvatel tehdejšího Valašska. Poukazuje i na studie zveřejněné při příležitosti výstavy.
Podle ní z nich plyne, že Vladův obraz je dílem západoevropské propagandy, která se snažila „představit východní Evropu jako primitivní území a zdroj zla“.

Vznik temné legendy

Je fakt, že Západ měl v té době důvod dívat se na Východ skrz prsty: v roce 1453 padl kvůli ubohé pomoci Západoevropanů Cařihrad, a takový debakl bylo nutné nějak omluvit. Obraz zlého, zkaženého Východu přišel velmi vhod: krutým zvrhlíkům přece netřeba pomáhat.

Vedle nabodávání na kůl měl prý zálibu ve čtvrcení, topení, pečení, vaření a upalování protivníků, jakož i v jejich stahování z kůže.

Útoky proti Vladovi však měly svůj původ zřejmě už na samotném Balkáně. Panovník nikdy neměl málo nepřátel a musel tvrdě bojovat o moc. O valašský trůn a panovnický titul vojvody se ucházela vždy celá řada zájemců a Vlad přišel o moc hned třikrát.

Jedna z rytin, vzniklých po roce 1500, ho vyobrazuje, jak obědvá v sousedství nabodnutých lidí, zatímco kat právě čtvrtí další oběť.

Jedna z rytin, vzniklých po roce 1500, ho vyobrazuje, jak obědvá v sousedství nabodnutých lidí, zatímco kat právě čtvrtí další oběť.

FOTO: fotobanka Profimedia

První pamflety proti Draculovi se objevily v roce 1462, krátce poté, co jej svrhl jeden z jeho soupeřů. Stál za nimi zřejmě uherský král Matyáš Korvín, který také musel nějak vysvětlit, proč Vladovi nepomohl v boji s Turky, přestože na to dostal peníze od zbytku Evropy.

Brzy nato ohlásil německý básník Michel Beheim novou báseň O krvavém šílenci zvaném Dracula, která sehrála klíčovou roli při vzniku Vladovy „temné legendy“. Koncem 15. století už tvořila vyprávění o krvavém vládci Valašska oblíbenou obdobu dnešní brakové četby.

Rumuni považují Draculu za hrdinu a v roce 2006 jej zařadili mezi 100 největších postav své historie.

Výstava předvádí kromě Vladových portrétů i dobové západní rukopisy a knihy, v nichž je tento panovník líčen jako krvežíznivý maniak. Napomáhá tomu také obrazová výzdoba: jedna z rytin, vzniklých po roce 1500, ho vyobrazuje, jak obědvá v sousedství nabodnutých lidí, zatímco jeho kat právě čtvrtí další oběť.

Christophera Lee jako Draculu režíroval v roce1958 Terence Fisher.

Christophera Lee jako Draculu režíroval v roce1958 Terence Fisher.

FOTO: fotobanka Profimedia

Podobné pověsti inspirovaly nejen hororového Draculu anglického spisovatele Brama Stokera, ale také množství hollywoodských snímků. Jen v letech 1930–1960 vzniklo v USA sedm filmů o krvežíznivém vladaři-upírovi.

„Je čas vidět Vlada Draculu v jiném než hollywoodském světle,“ žádá proto Rauchová, která působí ve vídeňském Uměleckohistorickém muzeu. Připomíná, že pokud jde o upírství, měl valašský vojvoda prostě smůlu: až do 19. století byla víra ve vampíry velmi silně rozšířena právě na Balkáně, odkud Stoker čerpal inspiraci.

Vlad III., syn Draka

Na rozdíl od západní a střední Evropy považují Rumuni Draculu za hrdinu a v roce 2006 jej zařadili mezi 100 největších postav své historie.

I když byl totiž Vlad III. vychován mezi Turky, postavil se proti nim. Když se jej pokusili zajmout, protože jim neplatil výkupné, odpověděl ničivým nájezdem na turecké území. Začala tak tříletá válka, kterou vedl prakticky sám, bez evropské pomoci. I svůj hrozivý přídomek Dracula (syn Draka) získal Vlad III. spíše náhodou.

Podle režiséra F. F. Coppoly si Draculu v roce 1992 zahrál Gary Oldman.

Podle režiséra F. F. Coppoly si Draculu v roce 1992 zahrál Gary Oldman.

FOTO: fotobanka Profimedia

Je to připomínka vyznamenání jeho otce Vlada Ďábla. Římský císař a český král Zikmund Lucemburský ho přijal do elitního rytířského řádu Draka, který vytvořil jako vyznamenání pro šlechtice, jež si chtěl co nejvíce připoutat. Tak se stal z Vladova otce „Draco“ a z něj samotného Dracula.

Vlad III. vládl Valašsku v letech 1448, 1456–1462 a 1476, přičemž největší část jeho údajných i skutečných ukrutností bývá spojována s obdobím 1456–1462.