"Hledáme hlavně díla s příběhem," říká šéfka muzea Diane Grobeová. Muzeum padělků otevřela před pěti lety spolu se svým mužem Christianem Rastnerem. Stojí ve vídeňské ulici Löwengasse jen pár metrů od obdivované pestrobarevné Hundertwasserovy budovy.

Kromě "pravých a signovaných" Klimtů, Schieleho či Rembrandtů uvidí návštěvníci v muzeu třeba studii tváře od padělatele Hana van Meegerena, kterou si udělal pro svůj slavný "Vermeerův" obraz Kristus a cizoložnice. V roce 1942 se mu ho podařilo prodat pohlavárovi německé třetí říše Hermannu Göhringovi.

Padělky drahé skoro jako originály

V roce 1945 kvůli tomu skončil ve vazbě jako kolaborant. Tehdy hrdě prohlásil, že Göringův Vermeer van Delft je vlastně Vermeer van Meegeren. Svá slova dokázal přímo ve věznici, když před očima svědků namaloval dalšího Vermeera. Jeho díla dnes visí v nizozemských muzeích a jsou ozdobou soukromých sbírek. "Stojí skoro tolik co originály," poznamenala Grobeová.

Ve výstavním prostoru muzea je i mistrovská kopie Vermeerova obrazu Malířství, jehož originál je v uměleckohistorickém muzeu ve Vídni (KHM). Aby nedošlo k omylu, pracovníci KHM opatřili dílo nálepkou osvědčující jeho nepravost. Padělky visí podle Grobeové i ve věhlasných galeriích. Ty prý často ani nechtějí, aby se na to přišlo. Obávají se, že by jim to mohlo třeba omezit příliv dotací.

U díla nechybí certifikát o nepravosti 

Falšování svých děl neunikli ani věhlasní padělatelé. Ve sbírkách muzea se tak ocitl Klimtův obraz od Němce Konrada Kujaua - vytvořený v Číně. U díla nechybí certifikát o pravosti Kujauovy práce, samozřejmě falešný. "Poté, co zemřel (Kujau), přemýšlela jeho obchodní partnerka, jak by mohla dál vydělávat. Objednala jeho díla z Číny a napsala na ně 'Kujau'. K nim vydávala certifikáty a na eBay to prodávala jako Kujaua," popsala Grobeová.

Po čase majitelům muzea začalo být nápadné, že se na internetu nabízejí pořád další a další padělatelovy práce. "Po několika letech jsme si mysleli: Člověče, tolik obrazů nemohl Kujau vůbec udělat. Potom jsme to začali prozkoumávat, dívali se na jeho staré věci a zjistili jsme, že tady něco nehraje. Řekli jsme si ale: O.K., předtím, než to praskne, musíme rychle něco koupit, ať máme příběh," vypráví šéfka muzea. Hned, jak to udělali, se případ "provalil".

Kujau padělal Hitlerovy deníky

Kujau se proslavil paděláním Hitlerových deníků, které vytvořil mezi lety 1978 až 1983. Přes novináře je prodal jednomu německému týdeníku. Stal se díky tomu hvězdou. Skončil ve vězení. Muzeum od letoška padělanou stránku z deníku vystavuje.

Další téměř půl století starou senzaci připomíná ve výstavním sále postava světice na kusu zdiva. V roce 1951 se v německém Lübecku při opravě rozbombardovaného mariánského kostela podařilo "obnovit" původní gotické nástěnné malby andělů a svatých. K odhalení největšího německého uměleckého poválečného podvodu přispěla uražená ješitnost. Malíř Lothar Malskat totiž po několika měsících začal po restaurátorovi Dietrichu Feyovi, jehož národ oslavoval, požadovat uznání svých zásluh. Opěvované fresky znovu vytvořil právě on. Podal nakonec trestní oznámení - na Feye i na sebe. Soud oba poslal za mříže.

"Mohli bychom tu stavět u prací jednotlivých padělatelů oltáříky. Jejich fanoušci je naprosto uctívají. Je skvělé vidět to jejich nadšení," říká Grobeová. Němci obvykle zbožňují Kujaua, Nizozemci van Meegerena, Britové zas Keatinga. Tohoto britského restaurátora a padělatele si oblíbila i šéfka muzea. Mezi exponáty je jeho obrázek zimní krajiny ve stylu slavných malířů.

Do padělků ukrýval výbušné chemikálie

Keatingovi se nepodařilo se ve světě umění prosadit. Kritizoval galerijní systém s jeho nákupčími, kteří se podle něj chtěli na naivních sběratelích a chudých umělcích jen obohatit. Do padělků proto ukrýval výbušné chemikálie. "Vpravil do obrazů glycerín. Když je chtěli obchodníci vyčistit, protože byly často zašpiněné, tak explodovaly. Glycerín se s čistidly nesnáší," popsala Grobeová.

Keating se nakonec uznání dočkal. V televizi v 80. letech vysvětlovat techniky starých mistrů a napsal knihu o padělatelství. Jeho práce se dražily v aukční síni Christie's. Ceny jím vytvořených Gainsboroughů či Cézannů začaly šplhat vzhůru.

Napínavé příběhy

Každý rok se snaží muzeum svou sbírku rozšířit o dva až tři kousky. Nejnovějším přírůstkem je padělaný Chagal z USA. Jeho autor prý stráví ve vězeňské cele 13 let. Cenný úlovek, který v sobě skrývá napínavý příběh, bude ale nutné před vystavením zrestaurovat.

Ročně si expozici prohlédne kolem 5000 lidí. Otevřeno je denně kromě pondělí od 10.00 do 17.00 hodin. Dospělý zaplatí za lístek čtyři eura (asi 103 Kč), senioři a studenti 3,50 (asi 90 Kč). Děti do devíti let mají vstup zdarma a děti od deseti do 16 let za 1,50 eura (38 Kč).