Na místo se okamžitě seběhnou památkáři a v opatrném kopání pokračují sami. V lepším případě vám po roce řeknou, že můžete ve stavbě pokračovat, v tom horším – když najdou něco opravdu cenného – vám další kopání zarazí.

Augusta Treverorum

Římané pod vedením Julia Caesara obsadili keltskou oblast Treveri někdy kolem roku 53 před naším letopočtem. Císař Augustus tam později založil město, které pojmenoval po sobě – Augusta Treverorum.

Římské lázně v Trevíru

Římské lázně v Trevíru

FOTO: fotobanka Profimedia

Rozkvětu dosáhlo město na počátku 4. stol. Tehdy bylo centrem západních provincií a císař Konstatntin uvažoval, že se tam natrvalo usadí. Nechal si postavit obrovský trůnní palác, lázně, které svou rozlehlostí a přepychem sotva mají obdoby. Císařova příkladu následovali další významní Římané, a tak na břehu řeky Mosely vyrostlo výstavné a dobře opevněné římské sídlo.

Konstantin se ale nakonec usadil v Cařihradu (dnešní Istanbul). Někdy kolem roku 400 byla taková zima, že zamrzl Rýn, což usnadnilo vpád Germánů, kteří město vyplenili.

Z hloubi dějin

Město v nejzápadnější části Německa je díky svým památkám desetkrát na seznamu světového dědictví UNESCO. Ač je centrum města poměrně nevelké, milovníkovi historie a architektury zabere jeho prohlídka spoustu času.

Hauptmarkt, hlavní náměstí, je samo přehlídkou krásně restaurovaných a udržovaných gotických domů, často hrázděných, které patřívaly městské honoraci. Severně od náměstí je jedna z nejpůsobivějších památek Trevíru, Porta Nigra.

Dém v Trevíru

Dóm v Trevíru

FOTO: fotobanka Profimedia

Někdejší městská brána ze 2. stol. je nejzachovalejší částí někdejšího opevnění. Nebyla rozebrána na stavební materiál, protože se ve středověku stala součástí kostela sv. Simeona.

Do dob Konstantinových sahá původ dnešního „dvojkostela“ – katedrály a kostela panny Marie. Na původně románskou stavbu se při přestavbách a dostavbách nabalily zvenčí i zevnitř prvky gotické a barokní.

Nejvzácnějším pokladem kostela panny Marie je Kristovo roucho, které podle pověsti přivezla do Trevíru Helena, matka císaře Konstantina, horlivá sběratelka svatých relikvií. Prostí smrtelníci ho mohli vidět teprve sedmnáctkrát od roku 1196, kdy bylo v kostele nalezeno. Další příležitost budeme všichni mít v příštím roce.

Dóm v Trevíru

Dóm v Trevíru

FOTO: fotobanka Profimedia

Z Konstantinova císařského paláce zůstala zachována pouze ohromná bazilika, kdysi trůnní síň, později sídlo franckých králů a biskupů a nyní jediný protestantský kostel v katolickém městě.

Ze severu se tak dostaneme na jižní okraj starého města, k již zmíněným lázním, které zřejmě patřily mezi největší ve starověké Evropě. Na povrchu zůstala jen torza budov, zato v podzemí jsou stovky metrů neporušených chodeb, v nichž bývalo ukryto vodní a tepelné hospodářství.

Jak šel čas

Nejstaršímu německému městu se nevyhnuly pozoruhodné události ani v jeho dalších dějinách. Jedna z nich je významná i pro nás. Trevírský princbiskup Balduin von Luxenburg sehrál významnou roli při zvolení jednoho ze svých příbuzných římským císařem. Oním mužem byl Karel IV.

V roce 1818 se v Trevíru narodil světově proslulý filozof a ekonom Karel Marx. V pečlivě udržovaném rodném domě je jeho muzeum a k nejpočetnějším návštěvníkům prý patří Číňané. Vzhledem ke své poloze nedaleko od francouzských hranic se o Trevír obě země pravidelně přetahovaly, což vždy přinášelo spoušť a ničení. Poslední vlnu zkázy přinesly v roce 1944 spojenecké bombardéry, které srovnaly téměř polovinu města se zemí.

Možná bude ctihodný čtenář na závěr poněkud zklamán: Ano, většina památných staveb, které v Trevíru vidíme, byla znovu postavena v 50. letech minulého století. V naprosté většině však to bylo z původního materiálu a přesně podle zachovalé
dokumentace. A alespoň jedna dobrá zpráva – Porta Nigra je původní se vším všudy.