Pod ním jsme teď byli a čekali na Skalnatém plese, až se červená tečka – kabina lanovky – vrátí pro nás. Tatranské vrcholy se ztrácely v mracích, foukal ostrý vítr a ne všichni se při pohledu na malou kabinu, vznášející se v dálce ve vzduchu, cítili úplně dobře.

Anděl by koukal

Netrvalo to ani deset minut, překonali jsme převýšení 868 metrů a byli jsme na druhém nejvyšším tatranském vrcholu – na Lomnickém štítě. To by Anděl (hrdina znamenitého filmu s Jaroslavem Marvanem) koukal. Kdepak je ona ratejna, v níž se v kamnech topilo dřevem a pil se čaj z plechových hrnků.

Specialitou horských chat je tatranský čaj, lahodná, ale velmi silná pálenka s příchutí čaje a ovoce.

Specialitou horských chat je tatranský čaj, lahodná, ale velmi silná pálenka s příchutí čaje a ovoce.

FOTO: Bohuslav Borovička, Právo

V rozlehlé budově je dnes kavárna s bohatě zásobeným barem. Můžete se tam i ubytovat v pohodlném apartmánu za 400 eur za noc. Na Lomnickém štítě je kromě hospody také meteorologická stanice a budova ve výšce 2625 metrů nad mořem je nejvyšším trvale obydleným místem na Slovensku.

Svého času patřila lanovka mezi světové unikáty. Na Lomnickém štítě začali stavět v roce 1936 a všechen potřebný materiál vynesli nahoru horští nosiči. Teprve v roce 1940 se uskutečnila první zkušební jízda ze Skalnatého plesa a o rok později začal běžný provoz.

Na Lomnickém štítě dnes stojí šestipatrová kamenná budova.

Na Lomnickém štítě dnes stojí šestipatrová kamenná budova.

FOTO: Bohuslav Borovička, Právo

Dva metráky na zádech

Jména většiny z desítek mužů, kteří nosili materiál na stavbu na Lomnickém štítě, byla dávno zapomenuta. Po Tatrách ale dodnes chodí chlapi s krosnami na zádech, kteří zásobují horské chaty. Ze dvanácti, které ve Vysokých Tatrách fungují, jsou čtyři odkázány na nosiče.

Ti tam musejí přinést první poslední. „Ještě před několika lety to tak bylo i v severní Itálii, ale tam už s tím přestali, a tak jsou dnes Vysoké Tatry jediným místem v Evropě, kde se bez nosičů neobejdeme,“ říká Peter Chudý, výkonný ředitel vysokotatranského Sdružení cestovního ruchu.

Janka Kalinčíková, „chatárka“ ze Zamkovského chaty, organizuje Šerpa Rallye, soutěž horských nosičů. Zlatým písmem je v seznamu vítězů zapsán Laco Kulanga, který z Hrebienku na Zamkovského chatu odnesl 208,5 kilogramu. Rekord nynějšího správce Skalnaté chaty dosud nikdo nepřekonal.

Stezka ze Štrbského na Popradské pleso.

Stezka ze Štrbského na Popradské pleso

FOTO: fotobanka Profimedia

Noční tragédie

„Bydlím tu už třicet let a dnes poprvé vidím Tatry,“ poznamenal prý kterýsi obyvatel Tatranské Lomnice, když v onu listopadovou sobotu roku 2004 ráno pohlédl do hor. Pokud taková slova zazněla, byl to projev sarkasmu.

V noci se totiž Tatrami přehnala vichřice, která dosahovala 160 a někde prý až dvou set kilometrů za hodinu a pokácela les na ploše 12 tisíc hektarů. Bezprostřední škody byly odstraněny, dřevo z větší části vytěženo, ale neutěšený pohled na tatranské svahy zůstává. Nezmizel ani strach, že situace využijí ti, kteří chtějí v Tatrách budovat nové sjezdovky, nové apartmány či hotely.

Noční vichřice zanechala v listopadu 2004 pod tatranskými štíty naprostou spoušť. Popadalo tolik stromů, co se jich na celém Slovensku vytěží za rok.

Noční vichřice zanechala v listopadu 2004 pod tatranskými štíty naprostou spoušť. Popadalo tolik stromů, co se jich na celém Slovensku vytěží za rok.

FOTO: Bohuslav Borovička, Právo

Ona noční tragédie znovu nastartovala diskusi o tom, zda se Vysoké Tatry mají dál rozvíjet jako zimní sportovní středisko. Odpůrci této koncepce tvrdí, že nejvyšší slovenské hory by se měly soustředit na rozvíjení tradiční letní turistiky.

Za pravdu jim dává například Štrbské pleso. Z jezera dnes trčí kameny a skaliska, které pamětníci nikdy dříve neviděli. Je to prý způsobeno čerpáním vody pro potřeby masivního zasněžování tamních sjezdovek, na které přírodní sníh nenapadal.

Vysoké Tatry

Vysoké Tatry

FOTO: fotobanka Profimedia

S cepínem i na kole

Vysoké Tatry mají obrovský potenciál pro rekreaci a turistiku. Jsou to kromě zimních sportů zejména atrakce na léto. S cepínem a s horským vůdcem mohou zdatní turisté absolvovat po zemi cestu, kterou jsme projeli lanovkou, a vystoupit například na Lomnický štít.

Kostelík v Tatranské Lomnici

FOTO: Bohuslav Borovička, Právo

Nejvyužívanější a nejvděčnější je horská turistika po značených vysokohorských trasách. Stále více je v Tatrách i upravených cyklostezek a pěšin pro tzv. nordic walking.

V Tatrách si věří a věří i tomu, že tam návštěvníci jezdit nepřestanou. Projevem optimismu je rozlehlá výstavba apartmánových komplexů a nových hotelů v kraji pod Tatrami.

Zvláště osobitým a hezkým projevem optimismu je renovace Grandhotelu Praha v Tatranské Lomnici. Byl otevřen v roce 1905 a po nedávné rekonstrukci je to znovu skutečná perla. Luxusní pokoje, vybraná restaurace, starosvětsky vybavená hala – to vše připomínající noblesní prvorepublikovou atmosféru.